- 
■ 
/ 
Labutího krku tvar si vzala, 
svěsila hlavu a zaplakala 
nad tím, že dva jsou vždy, člověče, v obé 
a jedním se stanou až v hrobě. 
Bílé ticho, trojka, jen svist biče, 
dělníci světa celého, vzpomeňte na Iljiče, 
srpu, kladiva, péra, 
INTERNACIONÁLY. 
Padněte na kolena, věže kostelní, 
vaše krása dávno nás nedojímá, 
a nad tebe, Kriste, Chaplin je s očima hlubokýma. 
SILNÁ ČTYŘKA k životu horoucné pomodlení. 
Pět prstů chudého, pět bídy výkřičníků, 
zoufalství kletbo, proměň se v dýku. 
Milovat v Austrálii Evropě, Asii, Africe, Americe, 
být námořníkem, toť zmnožit se do tisíce. 
Pod sukněmi Eiffelky muzikanti chodí, 
kolovrátek, jazz-band novou hudbu rodí. 
Šestinedělka už v jedno srůstá zas, 
ukolébavku zpívá chůva v noční čais. 
V den sedmý táta s děckem jde do polí, ^ 
když ručka jeho mozoly tiskne — nebolí. 
Švadlenka, šaty stříbrem kropené si vzala. 
Viď? To je potok slz, cos nad nimi vyplakala. 
Básníku, zmlkni, když měsíc oblaka kosí, 
tuto hodinu k milé jdi, prostý, chlapecký, bOoý. 
Copy jí rozplétaje, rozplétáš osmy zlaté. 
Jabloní v zahradě Hesperidek v noci vzpomínáte. 
Mus po žebrotě chodí s chlebníky, 
nové Musy 
devět měsíců chystá se žena rozkvésti, 
devět měsíců štěstí anebo neštěstí. 
Kolle: H. Rousseau. 
Wedderkopf: Cézanne. 
Carl Einstein: Kisling. 
Ch. Lálo: La beauté et l’instinct sexuel. (Flammarion, Paris.) 
P. A. Birot: Le bon Dieu. (Sie, Paris.) 
Kassak: L’anthologie d’art modeme. (MA.) 
Iwan Goll: Les 5 continents. Anthologie de la poesie contem- 
poraine. (Renaissance du Livre, Paris.) 
Iwan Goll: Le nouvel Orphée. (La Sirěne, Paris.) 
Jean Cocteau: Plain Chant. (Stock, Paris.) 
Max Jacob: Le terrain Boucheballe. (Emile Paul.) 
Le Corbusier-Saugnier: Vers une architecture. (Crěs, Paris.) 
Jack London: Dobrodružství, I. a II. díl. (B. Kočí, V. Praha I., 
Masar. nábř. 14.) 
Vladislav Vančura: Amazonský proud. (Čin, V. Praha, Voj 
těšská ul.) 
Vladislav Vančura: Dlouhý, Široký a Bystrozraký. (»Kniha 
V. Praha II., Podskalská 335.) 
Upton Sinclair: Pohlaví, láska, manželství. (Týž.) 
Dr. Václav Nebeský: Umění po impresionismu. (»Aventinum«, 
V. Praha-Žižkov-Fibichova 1307.) 
Josef Čapek: Málo o mnohém. (Týž.) 
R. Kremlička: Kresby. (Lud. Bradáč, V. Praha-Kr. Vinohrady.) 
Paul Wesíheim: Architektonik des Plastischen. (Gustav Kiepen 
heuer, Berlin-Potsdam, Widparck.) 
Paul Westheim: Für und wider. (Týž.) 
Ljubomir Mičič: Archipenko. (Beograd, Knez Mihajlova 42.) 
Piet Mondrian: Le néo plasticisme. (L. Rosenberg, Paris, Rue 
de la Baume.) 
Sborník Literární skupiny. (F. Obzina, Vyškov.) 
Jiří Mähen: Knížka o čtení praktickém. (V. Brno, U radnice 9.) 
vratných současných společenských vírů, největší bezradnosti 
i nejkladnějších plánů na obnovu kultury a hospodářství, do 
padl a už se křičelo, někde zcela hloupě a jinde chytrácky s 
reservou. To bývá vždy dobré znamení. Mluvilo se o módě, 
komediatnství a vyrojily se slabé vtipy. To nechť nikoho ne 
znepokojuje a nerozčiluje, u nás ani jinak být nemůže. Psáti 
o něm dlouze, široce, učeně — zbytečnost. Čtěte. Je jako ame 
rická groteska — výstřední, smělý a zas jako inženýr moudrý, 
podobá se očím široce otevřeným, úžasem nad krásou světa, je 
plakátem, reklamou a projektem nového světa. Každá stránka 
je buď statečný výboj, či odvážný experiment. Dočtete se také 
o bezhlavé veselosti, nové kráse, smíchu, Paříži, cirku, III. In 
ternacionále, reklamě, clownech, sportu, revoluci, mrakodra 
pech, Arohipenkovi, radiu, malířství, poesii, poetismu — o všem, 
co tvořivá současnost intelektuální, techni ká, výtvarná pro 
dukuje. Píše tam J. Goll z Paříže, Prampolini z Říma, Nezval, 
Teige, Seifert, Černík, Krejcar, Schulz, Vančura, Šíma. Je tam 
obrázků jako hvězd na americké vlajce. Čtěte!! Disk!! Čtěte 
Pásmo! — F. H. — Rozmach. — Čtrnáctdenník pro 
politiku, kulturu. Redakce: Jaroslav ' D u- 
rych. Dráha novokatolicismu, v literatuře vyznačená 
jmény spisovatele Barbey-ho d’Aurevilly, Léona Bloy-a, 
F. Jammesa, Péguy-ho, Claudela, Chestertona, Benso- 
na ,a j., je skvělá, Tak zv. katolická moderna u nás 
byla toliko slabým ohlasem tohoto bystrého a mohutného prou 
du. Je ještě dnes požitkem čisti L. Bloy-a, tohoto žabí ječe žab 
literárních i společenských, zaposlouchali se do čistých veršů 
F. Jammesa, býti uchvácenu jiskrnými paradoxy a hloubkou 
Chestertonovou. Válečná léta — zabivší tolik dýchavičných 
zjevů, zmrvila půdu ideám zakořeněným v hloubkách zástupů, 
víře náboženské a víře socialismu. Obě zápasí o toho, který 
nemá kam hlavu položit a který snad ani neví o tomto souboji, 
přesto ale je přicházejícím a stane se též vítězivším. Chudý! 
»Bud bomba anarchisty, nebo křesťanství spasí svět,« řekl ně 
kde Bloy a kdo nechápe tohle, je buď idiot, nebo buržoa, my 
slící toliko svým nacpaným panděrem. A tak i katolicismus 
omezující se dosud na literaturu, stává se politickým činitelem, 
výbojným exponentem davů, jsoucím v malátném čekání. »Roz 
mach« je to, který u nás vyjadřuje tyto snahy a je třeba říci 
z toho, co jsme dosud četli, že má vlastnosti, kterých je si tře 
ba vážit, byť hrozilo utkání až na nůž, nelze jej odbýti »volno- 
myšlenkářskou« frází, nýbrž vyrovnati se s ním čestně a upří 
mně. — F. H. — Zenit. Internacionální revue z e n i- 
tismu a nového umění. Redaktor: L. M i c i č. 4. čí 
slo této balkánské moderní revue je číslem výstavním. Obsa 
huje katalog prvé mezinárodní výstavy v Bělehradě se jmény: 
Delaunay, Gleizes, Archipenko, Zadkin, Prampolini a j. Dále 
článek L. Miciče, reprodukci Archipenka a Kandinského a re 
gistraci nových knih i časopisů. Na obálce portrét L. Miciče od 
Petrova. Cena Fr. 3.-—. — F. H. — Stavba. Měsíčník pro 
stavební umění. Řídí redakční kruh: F. Č t r n á- 
c t ý, G. Feuerstein, .1. Jíra, J. E. K o u la, L. K y s e h a, 
O. Starý, K. Teige, O. Tyl. R o č. II., č. 1—10. Architek 
tura živá, architektura rostoucí organicky z doby, je program 
»Stavby«, měsíčníku nejlepšího v Evropě, jak napsal Paul 
Westheim. Život ve strojovém století vynucuje si u lidí i věcí 
ctnosti, kerých neměl člověk století minulých. Ctností moder 
ního člověka je nadšení, se kterým vrhá se na věci, které 
obrací a znovu vytváří, hledaje charakteristické znaky mož 
ného růstu, vymezuje vše přežité, prost sentimentality i roman 
tismu. Ekonomie, účelnost, konstrukce — toť tré postulátů, kla 
dených dneškem. Bez nich není pravého pokroku a jen jimi 
podmíněná, má architektura naději státi se znovu uměním ve 
doucím. Člověkovo obydlí zůstává stále za jeho vývojem. Staví 
se dosud domy, jež jsou stálou obměnou minulých slohů, zatím 
co život vytváří nejdokonalejší standarty, srostlé s člověkem 
a jeho prací. A nová architektura nevychází z uměleckých dí 
len, nýbrž z pracovny inženýra, pracujícího pro potřebu roz 
růstajícího se průmyslu, a její nová krása vzniká z matemati 
ckého výpočtu a ne z předloh uměleckých škol. Inženýr a stroj 
— rodiči nové architektury. Architekt stále ještě je v zajetí 
fagady a dekoru, zaměňuje tvar tvarem, místo aby stavěl 
obydlí, která by byla harmonickým doplňkem člověka. Tak ho 
architektura moderní nechává stranou u své cesty — cesty 
jasné formy, nejvyšší účelnosti, hygieny a věcnosti. Stavba 
•domu stává se stavbou a ne duchaplností, individuelním experi 
mentem, stavbou rozmyslnou s rytmickou krásou svých pro 
porcí a konstrukce, determinované užitkovým půdorysem, stá 
vá se konstruktivní obrovskou plastikou, jak řekl L. Corbusier. 
Nepotřebuje štuk ani karyatid, je krásná svým účelem. Tu ně 
kde zrodí se nový sloh. V deseti číslech II. ročníku je bezpo- 
četně fotografií, jež samy o sobě podmaňují moderně myslícího 
člověka. Články domácích i cizozemských architektů charak- 
terisují konstruktivní myšlení, ovládající dnes všechny obory 
práce a umění. Dvě čísla jsou věnována výhradně L. Corbu- 
sier-Saugnierovi a bratřím Perretovým. 3milionové město L. 
Gorbusierovo, toť kamenná báseň tohoto století, jíž u kolébky 
stála Eiffelka. Dále je stavba jedinou revuí registrující moderní 
časopisecký a knižní ruch celého světa. Předposlední číslo při 
náší reprodukce Eiffelky a essay L. Corbusierovu s referáty o 
výstavách, divadle a j. Desáté číslo má referát o ruském mo 
derním umění a fotografie ruského konstruktivního divadla. 
Host. Měsíčník Literární Skupiny. Re 
dakce: Frant. G ö t z, Čestmír Jeřábek, Zdeněk 
Kali sta. Vcházeje lo třetího ročníku zůstává Host věren 
své tradici, položené manifestem L. S. O t. zv. sociálním hu 
manismu a polyfonním socialismu bylo psáno dosti. Stavě se 
ostře proti měšťáctví přec zůstává v jeho dosahu, nedomýšleje 
důsledně socialismu, který daleko méně je citem než vědou. 
Předpokládaje revoluci v hlavách a srdcích připojuje se k vý 
vojovému socialismu, socialismu impotence a ne činů. Z obsahu 
č. 1./3. vyjímáme: L. Blatný, Vystěhoválci, J. Seifert, G. Apol- 
línaise, Č. Jeřábek, Osud, J. Cocteau, Dům Cezánův, F. Götz, 
Optimismus, víra a drama, Nezval, Básně, Chalupa, Básně, 
Zamazal, Purismus. F. Götz, Sociální lyrika, Marinetti, Kronika 
italské kultury a j. — F. H. 
1 e s p i n e. 4. číslo malé, výborné revue 
věty Remy de Gourmonta, jež předpovídá na sklonu rozvratu 
božstva a soumraku bohů vznik užitkových, blízkých civilisací. 
Nejcennějším dokladem této pravdy, dnes již uskutečňované, 
jest stavitelství, jehož funkce a důležitost jsou především s o- 
ciální povahy. Hygiena a konstrukce, nikoli filosofické 
teorie, nýbrž domy vedou nás z. neřestnosti a bezpodstatnosti 
umění. Arch. Tony Garnier píše sem studii o konstrukci měst 
se zVláštním zřetelem k městu průmyslovému, již doplňují ilu 
strace průčelí budov a tříd. Red. revue otiskuje 7. kapitolu ro 
mánu, odmítnutého již 15 vydavateli, tiskne tu H. Waiden a 
Jean Cocteau, Španěl Jorge-Luis Borges. V 5. čísle tiskne re 
daktor vlastní článek o snech, básně M. Seuphora, Benj. Péreta 
a Tristana Tzary. Na konci je vždy charakteristika novinek. 
«, 
6 
V 
»G1J« (Admin: Berlin, Friedenau, Eschenstr. 7). 
»Disk« (V. Praha II., Černá 12a). 
»Stavba« (V. Praha I., Kolkovna 3). 
»Host« (V. Praha VIII., Sochařská 334). 
»Veraikon« (V. Praha-Smíchov, Štefánikova 8). 
»L’esprit nouveau« (Paris, Rue du Cherehe-Midi, 3). 
»Das Kunstblatt« (Berlin, Potsdam-Wiedparck). 
»Noi« (Roma 36, via Tronto 89). 
»Zenit« (Beograd, Knez Mihajlova 42). 
»Merz« (Hannover, Waldhausenstr. 5). 
»Ma« (Wien, Amalienstr. 26). 
»Rozmach« (V. Praha). 
»Manometre« (Lyon, Cours Gambette, 49). 
»De Stijl« (Haag, Gravenhage, Klimopstraat 18). 
»Mecano« (Leiden, Jaagdpad 17). 
»Garden Cities and Town planning« (London). 
»Věč« (Berlin-Wilmersdorf). 
»Les feuilles libres« (Paris XVIe, Avenue Victor Hugo 81). 
»Gazette des sept arts« (Paris Ile, Rue du Quatre Septembre 12). 
»Der Futurismus« (Berlin-Charlottenburg, Kantstr. 4). 
»Wendingen«. 
»Poesia« (Milano 13, Corso Venezia 61). 
»Montparnasse« (Paris). 
»Ciné pour tous« (Paris, Rue de Richeliu 92). 
»La vie des lettres et des arts« (Paris). 
»Udar« (Paris). 
»Styl« (V. Praha.II., Bredovská 3). 
»Stavitel« (V. Praha). 
»Volné směry« (V. Praha II., Vodičkova ulice). 
»The architectural record« (New-York. 115—119, WesCFořti- 
eth Street). 
L’amour de l’art« (Paris, Boulevard Raspail 99). 
»Žarptica« (Berlin). 
»Europe« (Paris, Place Saint-Salpice, 7). 
»Salon« (V. Brno, Černá 3). 
»II futurismo« (Milano, Čorso Venezia 61). 
»Futurist Aristocracy« (New-York-City, Post Office box 338). 
»The Broom« (New York-City, 49, W, 12 St.). 
»Rovente Futurista« (Parma). 
»Sozialistische Monatshefte«. 
Wasmuth’s Monathefte« (Berlin W 8, Markgrafenstr. 31). 
»Bytová kultura« (V. Brno, Josefská 14). 
»Laikmets«. 
»Klei«. 
»Apollon« (V. Praha). 
»Var« (V. Praha-Žižkov, Husova 5/III. p.). 
»La table ronde« (Arras). 
»Contimporanul« (Bucaresti, Str. Trimtatis 29 A). 
»Der Sturm« (Berlin W9, Potsdamerstr. 134a). 
»Ek« (Wien). 
»Esperanto-Triumfonta« (Edinburg). 
»Zworotnica« (Krakow, Jagiellonska 5). 
»Het Overzicht« (Anvers, Turhoutschlebeau 105). 
»Le Disque vert« (Paris). 
»La Nervie« (Bruxelles, Rue St. Jean 4). 
»La Revue Rhénane (Mainz). 
»The S4N Magazine« (Northampton). 
»Die Aktion« (Berlin-Wilmersdorf, Kaiserallee). 
»Komunistická revue« (V. Praha I., Pernštýn 6). 
»Trn« (V. Praha III., Akademický dům). 
»La nouvelle revue frangaise« (Paris, Rue de Grenelle 3). 
»La Revue de Téroque« (Paris, Rue Bonaparte 13). 
»La Revue universelle« (Paris, Bld. Saint-Germain 157). 
»La Mereure de France« (Paris, Rue de Condé 26). 
»Le Monde nouveau« (Paris, Bld. Raspail 42). 
»Arts et décoration« (Paris, Rue de l’Echelle 2). 
»Der Querschnitt« (Frankfurt an d. M., Schillerstr. 5). 
»Vient de paraitr« (Paris, Rue Hautefeui le 21). 
»Selection« (Anvers, Av. Ch. de Preter 166). 
»Lei« (Moskva). 
»Les 7 jours« (Moskva, Kamerny theatre). 
»Ca ira« (Antwerpen, Hofstraat 61). 
»7 arts« (Bruxelles, Bld. Léopold II, 271). 
»Egyseg« (Wien 13, Linzerstr. 462). 
»Espagna« (Madrid Apartado 139, Prado 11, 2). 
»Neue Kulturkorrespondenz« (Berlin UW 21, Wilsnackerstr. 16). 
»The Little Review« (New York C, 27 W, 8 St.). 
»Clarté« (Paris Vie, Rue Jacques Callot 16). 
»Nosotros« (Buenos Aires). 
»Renovacion« (Buenos Aires). 
»Proa« (Buenos Aires). 
»Céltiga« (Ferrol). 
»Tentatives« (Grenoble). 
»Casa America Galicea« (La Coruna). 
»Lucifer« (Lyon). 
»Les Vagabonds« (Lyon). 
»La Pluma« (Madrid, Hermosilla 24, dupl.). 
»The Forum« (New York). 
»Secession« (New York). 
»Les Images de Paris« (Paris). 
»Les Humbles« (Paris). 
»La Libre Opinion« (Paris). 
»Littérature« (Paris). 
»L’ordre naturel« (Paris). 
»L’oeuf dur« (Paris). 
»Paris-Journal« (Paris). 
»La Vie Moderne« (Paris). 
»L’Effort moderne« (Paris VHIe, Rue de la Baume 19). 
»Le mouton blanc« (Lyon). 
kino, aviony, parníky, 
Předměstská aréna. Písku ovál. 
Lolo Montézova, kdo by tě nemiloval? 
Proč mne jen komedianti nevzali? 
Na hrazdě visuté, v náruči smrti, jak by nám lidé tleskali! 
F. Halas. 
0 
1 
alkohol a růže 
Dnešek má nejzábavnější umění: Nemá Umění. 
Život má p o e s i i. 
Poesie je řada nesmyslů. 
Na světě je mnoho dobrých podniků, básní, obrazů, 
ale nudných (kvalita nevylučuje nudu), 
logických (všímáte si Více logiky než krásy). 
nesmyslem. V životě 
J *•' 
kontrastem 
Poesie sama o sobě 
praktického. Nutná. 
Život, jejž žijeme v kancelářích, rodinách atd 
vyjma ten, jejž žijeme se svými milenkami, nás 
nudí. 
Potřeba dobrodružství. 
Dobrodružný život končí se pod dozorem pana 
dra. Heverocha. í 
Potřeba. praktického intelektu. 
Poesie užíváme jako jedů (atfsen). _ • 
Umění neleží nám na srdci ani jako balvan ani jak sladké 
1 V / >✓ , , V 
brime. 
Žijeme. 
Máme poesii: západů slunce, 
turistiky (restauranty na zříceninách), 
(autovíly), 
sportu (skautské rusalky), 
barů a tanců (záměna pracov. šatu za eleganci 
večerního oděvu), 
alkoholů, dobrodružství, 
lásek a flirtů, 
francouzské kuchyně. 
Historie, jež je tak krásná jako moderní obrazy 
(zajisté není skutečností), 
filmu, kinohvězd, 
cirku, variété, 
výletů, parků, 
absolutních nesmyslů, 
knih básní, 
knih obrazů. 
Umění nemělo nikdy patentu na krásu, 
poesie ho nikdy nebude mít. 
Nedělejme ze svých životů poesie, 
nedělejme profesionelně poesie, 
ale neochuzujme se o poesii. 
Včerejšek potřeboval umění, aby ho neunavovalo, 
dnešek potřebuje poesie, aby jej těšil a bavil život. 
A je potřebou potud, 
pokud bude potřebou 
alkohol, 
O V 
ruze, 
zapomenutá na veřejném záchodku. 
> » 5 * 
F. H. 
i 
J. Štýrský. 
Manometre. Red.: Emile Ma 
se uvádí vzpomínkou 
Ernst Boerschmann: China, Baukunst und Landschaft. (E. Was- 
muth A. G., Berlin W8, Markgrafenstr. 31). 
Leonhard Adam: Nordwestamerikanische Indianerkunst. (Týž.) 
Florent Fels: Altfranzösische Bildteppiche. (Týž.) 
Ing. A. Lindner: Ingenieurbauten. (Týž.) 
Louis Delluc: Photogénie. (Maurice de Brunoff, Paris, Rue 
Louis-le Grand 32.) 
Karel Schulz: Sever, západ, východ, jih. (V. Vortel, V. Praha- 
Žižkov, Husova 5/III. p.) 
Dr. Josef Hrdina: Stát, právo a třída. (Týž.) 
Claire Goll: Lyrische Films. (Rheinverlag, Leipzig.) 
George Grosz: Ecce homo. (Malik-Verlag, Berlin W9, Köthe- 
ner Str. 38.) 
Platz dem Arbeiter! (Týž.) 
Leonhard Frank: Der Bürger. (Týž.) 
Staatliches Bauhaus in Weimar 1919—1923. (Bauhausverlag, 
München, Wormserstrasse 1.) 
Život II. (Výtvarný odbor Umělecké besedy, V. Praha II., Jung- 
man. 39.) 
Jean Becquerel: Exposé élémentaire de la theorie d’Einstein. 
(Ed. Payot, Paris.) 
J. G. Goulinat: La technique des peintres. (Týž.) 
Jules Romains: Lucienne. (La nouvelle revue frangaise, Paris, 
Rue de Grenelle 3.) 
O. Grautoff: Zur Psychologie Frankreichs. (Týž.) 
G. Hartlaub: Van Gogh. (Klinkhard u. Biermann, Leipzig.) 
A. Č. 
125456189® 
Číslo je moudrost inženýra, 
a základ nového světa. 
1 
Semaforu tyč s varovným ramenem: 
státi sám, toť zašlým už je snem. 
Svode největší z věku do věku, 
individualisme 
zrado na člověku. 
Vydavatel a odpovědný redaktor: A. Černík. Administrace a expedice „Pásma": V. Brno-Juliáno/, Husovo nábřeží 10. Pošt. úřad šekový v Praze č. 36.274. 
Tiskne Ant. Odehnal v Brně. 
► 
k