- ■ / Labutího krku tvar si vzala, svěsila hlavu a zaplakala nad tím, že dva jsou vždy, člověče, v obé a jedním se stanou až v hrobě. Bílé ticho, trojka, jen svist biče, dělníci světa celého, vzpomeňte na Iljiče, srpu, kladiva, péra, INTERNACIONÁLY. Padněte na kolena, věže kostelní, vaše krása dávno nás nedojímá, a nad tebe, Kriste, Chaplin je s očima hlubokýma. SILNÁ ČTYŘKA k životu horoucné pomodlení. Pět prstů chudého, pět bídy výkřičníků, zoufalství kletbo, proměň se v dýku. Milovat v Austrálii Evropě, Asii, Africe, Americe, být námořníkem, toť zmnožit se do tisíce. Pod sukněmi Eiffelky muzikanti chodí, kolovrátek, jazz-band novou hudbu rodí. Šestinedělka už v jedno srůstá zas, ukolébavku zpívá chůva v noční čais. V den sedmý táta s děckem jde do polí, ^ když ručka jeho mozoly tiskne — nebolí. Švadlenka, šaty stříbrem kropené si vzala. Viď? To je potok slz, cos nad nimi vyplakala. Básníku, zmlkni, když měsíc oblaka kosí, tuto hodinu k milé jdi, prostý, chlapecký, bOoý. Copy jí rozplétaje, rozplétáš osmy zlaté. Jabloní v zahradě Hesperidek v noci vzpomínáte. Mus po žebrotě chodí s chlebníky, nové Musy devět měsíců chystá se žena rozkvésti, devět měsíců štěstí anebo neštěstí. Kolle: H. Rousseau. Wedderkopf: Cézanne. Carl Einstein: Kisling. Ch. Lálo: La beauté et l’instinct sexuel. (Flammarion, Paris.) P. A. Birot: Le bon Dieu. (Sie, Paris.) Kassak: L’anthologie d’art modeme. (MA.) Iwan Goll: Les 5 continents. Anthologie de la poesie contem- poraine. (Renaissance du Livre, Paris.) Iwan Goll: Le nouvel Orphée. (La Sirěne, Paris.) Jean Cocteau: Plain Chant. (Stock, Paris.) Max Jacob: Le terrain Boucheballe. (Emile Paul.) Le Corbusier-Saugnier: Vers une architecture. (Crěs, Paris.) Jack London: Dobrodružství, I. a II. díl. (B. Kočí, V. Praha I., Masar. nábř. 14.) Vladislav Vančura: Amazonský proud. (Čin, V. Praha, Voj těšská ul.) Vladislav Vančura: Dlouhý, Široký a Bystrozraký. (»Kniha V. Praha II., Podskalská 335.) Upton Sinclair: Pohlaví, láska, manželství. (Týž.) Dr. Václav Nebeský: Umění po impresionismu. (»Aventinum«, V. Praha-Žižkov-Fibichova 1307.) Josef Čapek: Málo o mnohém. (Týž.) R. Kremlička: Kresby. (Lud. Bradáč, V. Praha-Kr. Vinohrady.) Paul Wesíheim: Architektonik des Plastischen. (Gustav Kiepen heuer, Berlin-Potsdam, Widparck.) Paul Westheim: Für und wider. (Týž.) Ljubomir Mičič: Archipenko. (Beograd, Knez Mihajlova 42.) Piet Mondrian: Le néo plasticisme. (L. Rosenberg, Paris, Rue de la Baume.) Sborník Literární skupiny. (F. Obzina, Vyškov.) Jiří Mähen: Knížka o čtení praktickém. (V. Brno, U radnice 9.) vratných současných společenských vírů, největší bezradnosti i nejkladnějších plánů na obnovu kultury a hospodářství, do padl a už se křičelo, někde zcela hloupě a jinde chytrácky s reservou. To bývá vždy dobré znamení. Mluvilo se o módě, komediatnství a vyrojily se slabé vtipy. To nechť nikoho ne znepokojuje a nerozčiluje, u nás ani jinak být nemůže. Psáti o něm dlouze, široce, učeně — zbytečnost. Čtěte. Je jako ame rická groteska — výstřední, smělý a zas jako inženýr moudrý, podobá se očím široce otevřeným, úžasem nad krásou světa, je plakátem, reklamou a projektem nového světa. Každá stránka je buď statečný výboj, či odvážný experiment. Dočtete se také o bezhlavé veselosti, nové kráse, smíchu, Paříži, cirku, III. In ternacionále, reklamě, clownech, sportu, revoluci, mrakodra pech, Arohipenkovi, radiu, malířství, poesii, poetismu — o všem, co tvořivá současnost intelektuální, techni ká, výtvarná pro dukuje. Píše tam J. Goll z Paříže, Prampolini z Říma, Nezval, Teige, Seifert, Černík, Krejcar, Schulz, Vančura, Šíma. Je tam obrázků jako hvězd na americké vlajce. Čtěte!! Disk!! Čtěte Pásmo! — F. H. — Rozmach. — Čtrnáctdenník pro politiku, kulturu. Redakce: Jaroslav ' D u- rych. Dráha novokatolicismu, v literatuře vyznačená jmény spisovatele Barbey-ho d’Aurevilly, Léona Bloy-a, F. Jammesa, Péguy-ho, Claudela, Chestertona, Benso- na ,a j., je skvělá, Tak zv. katolická moderna u nás byla toliko slabým ohlasem tohoto bystrého a mohutného prou du. Je ještě dnes požitkem čisti L. Bloy-a, tohoto žabí ječe žab literárních i společenských, zaposlouchali se do čistých veršů F. Jammesa, býti uchvácenu jiskrnými paradoxy a hloubkou Chestertonovou. Válečná léta — zabivší tolik dýchavičných zjevů, zmrvila půdu ideám zakořeněným v hloubkách zástupů, víře náboženské a víře socialismu. Obě zápasí o toho, který nemá kam hlavu položit a který snad ani neví o tomto souboji, přesto ale je přicházejícím a stane se též vítězivším. Chudý! »Bud bomba anarchisty, nebo křesťanství spasí svět,« řekl ně kde Bloy a kdo nechápe tohle, je buď idiot, nebo buržoa, my slící toliko svým nacpaným panděrem. A tak i katolicismus omezující se dosud na literaturu, stává se politickým činitelem, výbojným exponentem davů, jsoucím v malátném čekání. »Roz mach« je to, který u nás vyjadřuje tyto snahy a je třeba říci z toho, co jsme dosud četli, že má vlastnosti, kterých je si tře ba vážit, byť hrozilo utkání až na nůž, nelze jej odbýti »volno- myšlenkářskou« frází, nýbrž vyrovnati se s ním čestně a upří mně. — F. H. — Zenit. Internacionální revue z e n i- tismu a nového umění. Redaktor: L. M i c i č. 4. čí slo této balkánské moderní revue je číslem výstavním. Obsa huje katalog prvé mezinárodní výstavy v Bělehradě se jmény: Delaunay, Gleizes, Archipenko, Zadkin, Prampolini a j. Dále článek L. Miciče, reprodukci Archipenka a Kandinského a re gistraci nových knih i časopisů. Na obálce portrét L. Miciče od Petrova. Cena Fr. 3.-—. — F. H. — Stavba. Měsíčník pro stavební umění. Řídí redakční kruh: F. Č t r n á- c t ý, G. Feuerstein, .1. Jíra, J. E. K o u la, L. K y s e h a, O. Starý, K. Teige, O. Tyl. R o č. II., č. 1—10. Architek tura živá, architektura rostoucí organicky z doby, je program »Stavby«, měsíčníku nejlepšího v Evropě, jak napsal Paul Westheim. Život ve strojovém století vynucuje si u lidí i věcí ctnosti, kerých neměl člověk století minulých. Ctností moder ního člověka je nadšení, se kterým vrhá se na věci, které obrací a znovu vytváří, hledaje charakteristické znaky mož ného růstu, vymezuje vše přežité, prost sentimentality i roman tismu. Ekonomie, účelnost, konstrukce — toť tré postulátů, kla dených dneškem. Bez nich není pravého pokroku a jen jimi podmíněná, má architektura naději státi se znovu uměním ve doucím. Člověkovo obydlí zůstává stále za jeho vývojem. Staví se dosud domy, jež jsou stálou obměnou minulých slohů, zatím co život vytváří nejdokonalejší standarty, srostlé s člověkem a jeho prací. A nová architektura nevychází z uměleckých dí len, nýbrž z pracovny inženýra, pracujícího pro potřebu roz růstajícího se průmyslu, a její nová krása vzniká z matemati ckého výpočtu a ne z předloh uměleckých škol. Inženýr a stroj — rodiči nové architektury. Architekt stále ještě je v zajetí fagady a dekoru, zaměňuje tvar tvarem, místo aby stavěl obydlí, která by byla harmonickým doplňkem člověka. Tak ho architektura moderní nechává stranou u své cesty — cesty jasné formy, nejvyšší účelnosti, hygieny a věcnosti. Stavba •domu stává se stavbou a ne duchaplností, individuelním experi mentem, stavbou rozmyslnou s rytmickou krásou svých pro porcí a konstrukce, determinované užitkovým půdorysem, stá vá se konstruktivní obrovskou plastikou, jak řekl L. Corbusier. Nepotřebuje štuk ani karyatid, je krásná svým účelem. Tu ně kde zrodí se nový sloh. V deseti číslech II. ročníku je bezpo- četně fotografií, jež samy o sobě podmaňují moderně myslícího člověka. Články domácích i cizozemských architektů charak- terisují konstruktivní myšlení, ovládající dnes všechny obory práce a umění. Dvě čísla jsou věnována výhradně L. Corbu- sier-Saugnierovi a bratřím Perretovým. 3milionové město L. Gorbusierovo, toť kamenná báseň tohoto století, jíž u kolébky stála Eiffelka. Dále je stavba jedinou revuí registrující moderní časopisecký a knižní ruch celého světa. Předposlední číslo při náší reprodukce Eiffelky a essay L. Corbusierovu s referáty o výstavách, divadle a j. Desáté číslo má referát o ruském mo derním umění a fotografie ruského konstruktivního divadla. Host. Měsíčník Literární Skupiny. Re dakce: Frant. G ö t z, Čestmír Jeřábek, Zdeněk Kali sta. Vcházeje lo třetího ročníku zůstává Host věren své tradici, položené manifestem L. S. O t. zv. sociálním hu manismu a polyfonním socialismu bylo psáno dosti. Stavě se ostře proti měšťáctví přec zůstává v jeho dosahu, nedomýšleje důsledně socialismu, který daleko méně je citem než vědou. Předpokládaje revoluci v hlavách a srdcích připojuje se k vý vojovému socialismu, socialismu impotence a ne činů. Z obsahu č. 1./3. vyjímáme: L. Blatný, Vystěhoválci, J. Seifert, G. Apol- línaise, Č. Jeřábek, Osud, J. Cocteau, Dům Cezánův, F. Götz, Optimismus, víra a drama, Nezval, Básně, Chalupa, Básně, Zamazal, Purismus. F. Götz, Sociální lyrika, Marinetti, Kronika italské kultury a j. — F. H. 1 e s p i n e. 4. číslo malé, výborné revue věty Remy de Gourmonta, jež předpovídá na sklonu rozvratu božstva a soumraku bohů vznik užitkových, blízkých civilisací. Nejcennějším dokladem této pravdy, dnes již uskutečňované, jest stavitelství, jehož funkce a důležitost jsou především s o- ciální povahy. Hygiena a konstrukce, nikoli filosofické teorie, nýbrž domy vedou nás z. neřestnosti a bezpodstatnosti umění. Arch. Tony Garnier píše sem studii o konstrukci měst se zVláštním zřetelem k městu průmyslovému, již doplňují ilu strace průčelí budov a tříd. Red. revue otiskuje 7. kapitolu ro mánu, odmítnutého již 15 vydavateli, tiskne tu H. Waiden a Jean Cocteau, Španěl Jorge-Luis Borges. V 5. čísle tiskne re daktor vlastní článek o snech, básně M. Seuphora, Benj. Péreta a Tristana Tzary. Na konci je vždy charakteristika novinek. «, 6 V »G1J« (Admin: Berlin, Friedenau, Eschenstr. 7). »Disk« (V. Praha II., Černá 12a). »Stavba« (V. Praha I., Kolkovna 3). »Host« (V. Praha VIII., Sochařská 334). »Veraikon« (V. Praha-Smíchov, Štefánikova 8). »L’esprit nouveau« (Paris, Rue du Cherehe-Midi, 3). »Das Kunstblatt« (Berlin, Potsdam-Wiedparck). »Noi« (Roma 36, via Tronto 89). »Zenit« (Beograd, Knez Mihajlova 42). »Merz« (Hannover, Waldhausenstr. 5). »Ma« (Wien, Amalienstr. 26). »Rozmach« (V. Praha). »Manometre« (Lyon, Cours Gambette, 49). »De Stijl« (Haag, Gravenhage, Klimopstraat 18). »Mecano« (Leiden, Jaagdpad 17). »Garden Cities and Town planning« (London). »Věč« (Berlin-Wilmersdorf). »Les feuilles libres« (Paris XVIe, Avenue Victor Hugo 81). »Gazette des sept arts« (Paris Ile, Rue du Quatre Septembre 12). »Der Futurismus« (Berlin-Charlottenburg, Kantstr. 4). »Wendingen«. »Poesia« (Milano 13, Corso Venezia 61). »Montparnasse« (Paris). »Ciné pour tous« (Paris, Rue de Richeliu 92). »La vie des lettres et des arts« (Paris). »Udar« (Paris). »Styl« (V. Praha.II., Bredovská 3). »Stavitel« (V. Praha). »Volné směry« (V. Praha II., Vodičkova ulice). »The architectural record« (New-York. 115—119, WesCFořti- eth Street). L’amour de l’art« (Paris, Boulevard Raspail 99). »Žarptica« (Berlin). »Europe« (Paris, Place Saint-Salpice, 7). »Salon« (V. Brno, Černá 3). »II futurismo« (Milano, Čorso Venezia 61). »Futurist Aristocracy« (New-York-City, Post Office box 338). »The Broom« (New York-City, 49, W, 12 St.). »Rovente Futurista« (Parma). »Sozialistische Monatshefte«. Wasmuth’s Monathefte« (Berlin W 8, Markgrafenstr. 31). »Bytová kultura« (V. Brno, Josefská 14). »Laikmets«. »Klei«. »Apollon« (V. Praha). »Var« (V. Praha-Žižkov, Husova 5/III. p.). »La table ronde« (Arras). »Contimporanul« (Bucaresti, Str. Trimtatis 29 A). »Der Sturm« (Berlin W9, Potsdamerstr. 134a). »Ek« (Wien). »Esperanto-Triumfonta« (Edinburg). »Zworotnica« (Krakow, Jagiellonska 5). »Het Overzicht« (Anvers, Turhoutschlebeau 105). »Le Disque vert« (Paris). »La Nervie« (Bruxelles, Rue St. Jean 4). »La Revue Rhénane (Mainz). »The S4N Magazine« (Northampton). »Die Aktion« (Berlin-Wilmersdorf, Kaiserallee). »Komunistická revue« (V. Praha I., Pernštýn 6). »Trn« (V. Praha III., Akademický dům). »La nouvelle revue frangaise« (Paris, Rue de Grenelle 3). »La Revue de Téroque« (Paris, Rue Bonaparte 13). »La Revue universelle« (Paris, Bld. Saint-Germain 157). »La Mereure de France« (Paris, Rue de Condé 26). »Le Monde nouveau« (Paris, Bld. Raspail 42). »Arts et décoration« (Paris, Rue de l’Echelle 2). »Der Querschnitt« (Frankfurt an d. M., Schillerstr. 5). »Vient de paraitr« (Paris, Rue Hautefeui le 21). »Selection« (Anvers, Av. Ch. de Preter 166). »Lei« (Moskva). »Les 7 jours« (Moskva, Kamerny theatre). »Ca ira« (Antwerpen, Hofstraat 61). »7 arts« (Bruxelles, Bld. Léopold II, 271). »Egyseg« (Wien 13, Linzerstr. 462). »Espagna« (Madrid Apartado 139, Prado 11, 2). »Neue Kulturkorrespondenz« (Berlin UW 21, Wilsnackerstr. 16). »The Little Review« (New York C, 27 W, 8 St.). »Clarté« (Paris Vie, Rue Jacques Callot 16). »Nosotros« (Buenos Aires). »Renovacion« (Buenos Aires). »Proa« (Buenos Aires). »Céltiga« (Ferrol). »Tentatives« (Grenoble). »Casa America Galicea« (La Coruna). »Lucifer« (Lyon). »Les Vagabonds« (Lyon). »La Pluma« (Madrid, Hermosilla 24, dupl.). »The Forum« (New York). »Secession« (New York). »Les Images de Paris« (Paris). »Les Humbles« (Paris). »La Libre Opinion« (Paris). »Littérature« (Paris). »L’ordre naturel« (Paris). »L’oeuf dur« (Paris). »Paris-Journal« (Paris). »La Vie Moderne« (Paris). »L’Effort moderne« (Paris VHIe, Rue de la Baume 19). »Le mouton blanc« (Lyon). kino, aviony, parníky, Předměstská aréna. Písku ovál. Lolo Montézova, kdo by tě nemiloval? Proč mne jen komedianti nevzali? Na hrazdě visuté, v náruči smrti, jak by nám lidé tleskali! F. Halas. 0 1 alkohol a růže Dnešek má nejzábavnější umění: Nemá Umění. Život má p o e s i i. Poesie je řada nesmyslů. Na světě je mnoho dobrých podniků, básní, obrazů, ale nudných (kvalita nevylučuje nudu), logických (všímáte si Více logiky než krásy). nesmyslem. V životě J *•' kontrastem Poesie sama o sobě praktického. Nutná. Život, jejž žijeme v kancelářích, rodinách atd vyjma ten, jejž žijeme se svými milenkami, nás nudí. Potřeba dobrodružství. Dobrodružný život končí se pod dozorem pana dra. Heverocha. í Potřeba. praktického intelektu. Poesie užíváme jako jedů (atfsen). _ • Umění neleží nám na srdci ani jako balvan ani jak sladké 1 V / >✓ , , V brime. Žijeme. Máme poesii: západů slunce, turistiky (restauranty na zříceninách), (autovíly), sportu (skautské rusalky), barů a tanců (záměna pracov. šatu za eleganci večerního oděvu), alkoholů, dobrodružství, lásek a flirtů, francouzské kuchyně. Historie, jež je tak krásná jako moderní obrazy (zajisté není skutečností), filmu, kinohvězd, cirku, variété, výletů, parků, absolutních nesmyslů, knih básní, knih obrazů. Umění nemělo nikdy patentu na krásu, poesie ho nikdy nebude mít. Nedělejme ze svých životů poesie, nedělejme profesionelně poesie, ale neochuzujme se o poesii. Včerejšek potřeboval umění, aby ho neunavovalo, dnešek potřebuje poesie, aby jej těšil a bavil život. A je potřebou potud, pokud bude potřebou alkohol, O V ruze, zapomenutá na veřejném záchodku. > » 5 * F. H. i J. Štýrský. Manometre. Red.: Emile Ma se uvádí vzpomínkou Ernst Boerschmann: China, Baukunst und Landschaft. (E. Was- muth A. G., Berlin W8, Markgrafenstr. 31). Leonhard Adam: Nordwestamerikanische Indianerkunst. (Týž.) Florent Fels: Altfranzösische Bildteppiche. (Týž.) Ing. A. Lindner: Ingenieurbauten. (Týž.) Louis Delluc: Photogénie. (Maurice de Brunoff, Paris, Rue Louis-le Grand 32.) Karel Schulz: Sever, západ, východ, jih. (V. Vortel, V. Praha- Žižkov, Husova 5/III. p.) Dr. Josef Hrdina: Stát, právo a třída. (Týž.) Claire Goll: Lyrische Films. (Rheinverlag, Leipzig.) George Grosz: Ecce homo. (Malik-Verlag, Berlin W9, Köthe- ner Str. 38.) Platz dem Arbeiter! (Týž.) Leonhard Frank: Der Bürger. (Týž.) Staatliches Bauhaus in Weimar 1919—1923. (Bauhausverlag, München, Wormserstrasse 1.) Život II. (Výtvarný odbor Umělecké besedy, V. Praha II., Jung- man. 39.) Jean Becquerel: Exposé élémentaire de la theorie d’Einstein. (Ed. Payot, Paris.) J. G. Goulinat: La technique des peintres. (Týž.) Jules Romains: Lucienne. (La nouvelle revue frangaise, Paris, Rue de Grenelle 3.) O. Grautoff: Zur Psychologie Frankreichs. (Týž.) G. Hartlaub: Van Gogh. (Klinkhard u. Biermann, Leipzig.) A. Č. 125456189® Číslo je moudrost inženýra, a základ nového světa. 1 Semaforu tyč s varovným ramenem: státi sám, toť zašlým už je snem. Svode největší z věku do věku, individualisme zrado na člověku. Vydavatel a odpovědný redaktor: A. Černík. Administrace a expedice „Pásma": V. Brno-Juliáno/, Husovo nábřeží 10. Pošt. úřad šekový v Praze č. 36.274. Tiskne Ant. Odehnal v Brně. ► k