organišaci rozumu odpovídá opilost vášní. 
Pouhý výioyv ručičky: nic víee. Pák se vrací v polohu 
klidu. Ubírajíce' se parkem, slyšíte S sténání listů, píseň, někdy 
roVnocferinoú. řinčení rozbitých pohárů. Lidé; jedhotvární dá 
vají klidné vzezření sadu, • kterýýse . svléká.’ A náhlé, . nejste-li 
pronásledováni? Světla-se vzdalují. Nikdo mimo něho. Srdce 
se vychyluje rychleji. Plynoucí potoky let připomínají ještě 
pozdě údery tepen. 
Konečně přicházejí, živoucí, lidé, uzávfřaíícP.iššázky, ha 
zardní hráči Monte Carla, sportovci, horečně překonávající re 
kord o zlomek vteřiny, plni' odvahy, ž nichž se rodí tři typy 
zločinců: z nouze, z méhěcennosti a z umělé Odvahy, jíž je 
desetiletí nabito, detektivové. Podléhajíce sugesci všeobecného 
nervosního zdraví společnosti, vyhledáváme*, závratí, jež jes 
kynní muž prožíval při pádu z holé stěny, závratí, jež vám 
tisknou srdce a vnikají ledově do ‘tělesného ofganismu v letu 
houpaček. 
Pocitům a pudům bývá přisuzován život vteřinový v 
neohraničeném čase, který si udržují državy rozumu. Nezbývá 
ňež odhaliti, že hrůza v nás jako pocit a sled trvá nevypleni- 
telnou setrvačností dokonce déle než pomíjivá období různě 
absolutistických vlád. ‘ Nezbývá než povýšiti vnitřní fikci a 
vrozenou lásku k ilusi a sebeklamu nad důležité dýmy, vrou- 
bící sochu Mozku. V souhlasu s tímto objevem lze předvídati 
vznik i organišaci, jejichž předností bývá zvána neuskutečni- 
telnošt: Klub pro zaopatřování dobrodružství, Klub snivců, 
Klub anarchistů, Internacionála zločinců. Zájmem států je při 
pravit! občanstvo o nepohodlí zločinů a překvapení. Tato sna- 
.ha by lehce skončila mechanickým mužem, oblečeným v přes 
ný šat podle funkcí na veřejném díle. Rozrušujíce ticho ne 
selhávajících vážek světového pořádku, zjednáváme včas rov- 
nféváhu vážce moudrosti, jež povážlivě klesá chvílemi tíží no 
vých čoček, smluv a ochranných zařízení na úkor bláznovství, 
aktivity, dynamiky a poesie moderních Časů. ' 
Černík & Halas. 
NOVÉ UMĚNÍ 
duchový 
problémy 
technický 
nová rodící se duchová 
náplň nové společnosti 
DĚLNICTVÍ 
(Rusko) 
optimišnj. 
neprobtematičnost 
n edif eren co vanost 
aktivní.poměr k světu a. 
§jj společnosti 
sociabilita 
etická opravdovost 
vědomí lidské autonomie 
^náboženskost 
- kolektivism’ 
objektivnost 
neosobnost 
Jedna malá složka: 
agitační umění . 
eticky indiferentní; zde- možné 
zužitkování dosavadního vý 
voje techniky, především 
umělecké 
INŽENÝRSTVÍ 
(Amerika) 
obdivuje, techniku 
prošlo kubismem a puris- 
mem 
miluje čistý tvar 
učí se od inženýrství 
buduje z elementárních 
prvků 
. výtvory matematk ké musy 
nové látky (v architektuře, 
básnictví) 
n <gyé umění: pohv bl i v v 
- ' t>o'ráríí 1 mi 
KONSTRUKTIVEM 
urbanism 
organické, účelné budování 
díla 
, vědeckost 
nové vnímací prostředky a emotivnost moderního človeká 
ríbvé vědomí kbsmogónické 
všěsvětová přítomnost 
synchronistický panglobism 
mylně nazýváno 
exotičností 
taylórisace výrazu 
synchrónism snu skuteč 
nosti celého světa 
optický výraz básnický ' 
nová názornost 
zrušení racionalistu ké os 
novy | básně 
vícerovinný, mnohotypový 
synoptism lyrický 
POETISMUS 
umění žiti a užívati 
pošetilá básriivost 
ryzí čistý lyrisrn 
i smysl pro odvahu a dobrodružství 
koruna života 
Bedřich Václavek. 
Bibliografie. 
Dr. Kučéra a Triž. Strnad: Radiotelefonie a telegrafie. 
(Nakl. Dr. A. Reinwart, Praha.) □ Upton Sinclair: Der Parade 
marsch. Upton Sinclair: Der Sumpf. (Malik-Verlag, Berlin W9, 
Köthenerstr, 38.) □ Eugen Leviné: Stimmen der Völker zum 
Krieg. Walter Mehring: Französische Revolutionslieder. (Ma 
lik-Verlag, Wien I., Bauernmarkt 1.) □ Upton Sinclair: The 
gooše-step. Týž: The Cry for Justice. Týž: The brass check. 
Týž; Hell. Týž: Singing jaií Birdš. (Nakl. U. Sinclair, Pasa- 
dena, California.) P Jiří Wolker: Dílo I. a II. (Nakl. V. Petr, 
Praha-Bubeneč, Sochařská 334.) Ů Andor Oábor: Horthys La 
ger. (Malik-Verlag.) □ .Georg Lukács: Geschichte und Klkssen- 
bewußtsein^fi Peter Meoshlcken: Anti-Ford oder von der 
Würde der Menschheit. (Verlag »Die Kuppel«, Aachen.). □ 
Francis Carco: štvanec. (»Ciri«.KP Lenin: Revoluce 1917. (Ko- 
munistické nakladatelstvím Praha 1924.) O Kurt Kersten: Mos 
kau-Leningrad. (Faifuh-Verlag, Frankfurt a. M.).:'P Mandelštam 
R.: Chudožestv, literatura v russ. Marksistk. kritike. Saratov. 
Gos.Tzd.192L (Umělecká literatura v Rusku. Marxistická kri 
tika.), □ Fünf Jahre Sowjetherrschaft. (Vyšlo v nakl. »Kniga«, 
Berlín W 62, Kurfürstenstrasse 79.) Q. Otto Flake, Zum guten 
Europäer. (Elena Gottschalk-Verlag, Berlin W 62.) n Otto 
Flake, Dinge der Zeit. (Tamtéž.) □ A. Kirkeby, Russisches Ta 
gebuch. (Tamtéž.) □ Upton,. Sinclair, Das Buch des Lebens. 
(Malik-Verläg.) O Bruno Taut, Die neue Wohnung. (Klink- 
hardt u. Biermänn.) Český překlad -vyjde V »Ars« (nakl.. Or 
bis). □ Leo Lania, Gewehre auf Reisen. (Malik-Verlag, Wien,) 
tífE. J. Gumbel, Verschwörer (tamtéž). □ H. Johst, Wechsler 
und Händler. (Albert Langen, München.) □ H. Johst, Prophe 
ten (tamtéž). □ Mác Orlan, Vítězné zvíře (v Knihách mladých 
autorů u F. Svobody, Nusle). CýVít. Nezval: Pantomina, (Stud. 
nakladat. Praha, Spálená). □ A. A. Milné.: Tajemství ■červené 
ho domu., (Nakl. »Cin«*, Praha.) □ Manš. Leblanc: Dorotka Ko 
mediantka (Českou oi. podniky vydavatel., Praha, Havlíčkovo; 
náměstí. □ Adolf Behne: D er Sieg der Fa rbe, 
die ;entscheidende Zeit u n s e r e r Malerei: in 40' farbigen 
Lichtdrucken. Charlottenburg, 1924) Photographische Gesell 
schaft. P P. F. Schmidt: Otto Dix. (Verlag Karl Nierendotf, 
■Köln.-.a.^XTi Otto Dix: Der Krieg (tamtéž). □ Jean -Cocteau: 
Veliký skok (A. Seil, Beroun v Čechách). □ Apollinaire, Fanta 
sie (Arao Sáňka, Brno, Na vyhlídce 5.)||| Trotzki über Lenin. 
(Neuer deutscher Verlag, Berlia W '8, Unter den .Lindiár 
Der Prozess gegen Sawinkov. Stenographische Aufzeichnungen 
(tamtéž).. □ Lenit;: Breie an Maxim Gorki 1918 1923. (Verlag 
für Literatur;und Politik, Wiem VIIlM^ Lenin und die Fragen 
der Volksbildung. Zusammmengestellt von 'N. K. Kupska 
(Tamtéž.) ■ 
Collection L Rosenbefg, Paris. 
■■■• |: Städteb<au~ das ist nicht' das í/erfcéňrspfcbtem, hießt das 
Wohnprcblem, nicht das. Produktiohspvöblern, nichts das Wiri- 
Schafts problém, nicht' das Architektur prob lew, nicht, das tech 
nische oder das hygienische oder das söciple Problem oder das 
Situätionsprrcblem ■‘ Sondern die Ausbalancierung und 
fttUung dieser allen - ist dichteste Formung der Wirk 
lichkeit, ist höchste Gestaltung. 
Adolf Behne. 
Brněnský Devětsii uspořádá zimní cyklus přednášek, 
počínaje 22. říjnem t. r. vždy ve středu v 19.15 v posluchárně 
filosofické fakulty v Sirotčí, Přednášet! budou: J. Mähen, B. 
Markalous, J. F. Fischer, Zd. Nejedlý. Fr. Götz, K. Teige, J. 
Kratochvil, F. O. Navrátil, J. Krejcar. K. Schulz, V. Santholzer, 
J. Hrdina, J. R. SvrČek, J. Honzí, F. Halas. A; Černík, B. Vá- 
a - cla vek, J. Seifert, J. Jíra. Vedle toho budou dva ruko 
pisné večery: prosaiků a básníků Devětsilu. Bližší na desce 
brněnského Devětsflu, v knihkupectví B. Kočího a v novinách. 
ČTĚTE OHLÁŠENÍ NA DESCE BRNĚNSKÉHO DEVĚTSILU 
VEDLE NOVINÁŘSKÉHO ZÁVODU LEGIONÁŘSKÉHO NA 
ČESKÉ (V ULICI STŘEDOVÉ.) 
Ň “MiüiiiÄHMaiHliiüiÄaäÜiÄffiüliiÄiiiiiMIMBiSBsMSKBM®® 
I; Zprávy, posudky a útoky. 
m " -O Nezvalova »Pantomima« — jiskřivý novýťyppoeti- 
^ . cké magie, sborník lyrické Musy křižovatek,‘frekventovaného 
t městského Babylonu, Musy, .bušící:.n’a novodobé srdce hudeb- 
E nimi vodopády jazzbandu. Almanach -opilého prostoru baru, 
kde zelené, krvavě duhové .cócťáiíý fosforeskují pod umělými 
růžemi. Knížka veršů,. jež nutně musily? zaplaviti knižní trh 
plagiátů a bezradné sociálnosti. Kalendář moderního’ čtenáře 
s obsahem: Abe.ceda; Rodina Harlekýnů; Papoušek na moto 
cyklu, Dépěšé nä kolečkách, Týden v barvách, Podivuhodný 
kouzelník, Exotická láska, Raketa, Můsa, Historie vojáka, 
Srdce hracích hodin, Cocktaily, Aďe, Kniha, doplněná citáty 
ü§ umělců, jež doba povýšila nad únavné niveau, reprodukcemi 
M. • Laureričiriové, portrétů clownů’ bří Fraťellinů, štýrského, 
Zeměpisné verše. 
> ' ■X' o io ř líbezná hříčka na nepevné zemi, 
» ě elegrafní • tyče vyvrácené, rozlité moře vína, 
‘ ^ I ragické divadlo, zhroucený Hamlet němý, 
i’ * icná živelná pantomina. 
A rabský písek žlutý a žhnoucí, divokých koní cval) / 
rabské modro uebes kávové plantáže! zlatí. 
M ont Blancu svítící hrot, jejž paprsek provrtal, 
odravý ledovec? Přelud.'V říčních vodách'se vrátí. 
1 meřicko-evropskému eléktrickému souboji naslouchá 
/\ žurnalista. " 
jr^Sk. tlantické moře, tof přísvít broušených diamantů ahlubin'. 
R usko, hřbitov hladu a.zkrvácená místa, , 
ozstříiené palá e, výmluvná skutečnost ranních novin: 
uská dívka, píseň, jež vodopádem tryská, 
uska plavých vlasů, blankytná, dáma tanečních .hodin. 
rchangélsk, Peiropavlosk, Leningřád, ýroubené 
krajkou suěhi), 
nglii, půvab Temže i řeči 
venues Paříže, módsí a -vonnou, něhu 
ieu". VaŠéi dýchá, 4?dalují.e se' v mé visi. ■ 
mm 
Stadt- Gestaltung. 
Alle DiscipUnen elementarer Gestaltung munden in den 
Bau der. neuen Stadt. In der umfassenden Arbeit bewußten Städte 
baues, stellen sich die Probleme von selbst auf , ihren Platu im 
Garnen .. . und manche werden sich als Scheinprobleme ent 
hüllen. 
Selbstverständlich ratio in allen Dingen! Gegen ratio und 
gegen Utilltät können wir -uns nichts in unserer Umgebung den 
ken. Aber deshalb ist das Rationelle und das Utile nicht schon 
Gestaltung ! 
Die Brücke über einen Fluß st. B. kann sehr rationell und 
sehr util sein- und kann doch im Gansten der Stadt, in der Stel 
lung stu den Ufern, Häusern, Bergen, Bäumen usw. falsch und 
schlecht sein. 
2ä sorgen, ob und daß Dinge stu- einander im Verhältnis’ 
stehen, ist dnter keinen Umständen mehr Sache der Utilität. Geben 
wir aber die Forderung der Einheit auf, so können wir doch 
nicht mehr gut von Gestaltung sprechen. 
Daß man die Einheit mit den. Werten und Gegebenheiten 
der landschaftlichen Situation bisher stets seelenhaft-romaniisch 
herjtustellen versucht hát, beseitigt nicht die aufgabe. Wir haben 
sie auf eine Art stu lösen, deren Basis ratio ist. 
Städtebauliche Einstellung ist eine wertvolle Korrektur ge 
gen Papier und Akademie. 
Teigeho, hudební přílohou J. Svobody, v nichž. v nádhernou ■ 
harmonik .splývá anekdota, fotomóntážní 'báseň, poetická pro- 
vokace, pije se jako perly drahých Vín. Hraníce nového umění 
básniti, .bezvadný výrobek řemesla básnického. □ L’esprit 
nouveau, č.; 25, má z pera Le Corbusierova výborný článek 
»Les eöupures de journaux«, sestavený z charakteristických 
výstřižků tekstů a ilustrací novin, neboť »La presse;' chaque 
joúr davantagé insěre dans ses colonnes serrées. Eurbanismě,' 
cette cho-se ďordre sur quoi s’organise vdtre existence«. Věr 
decký článek o 'snu d’Dr. R. Allendy), »Nové zdroješ-hudby« 
(Darius \Milhaud), Baumeister barevný obraz, Braque, Lé- 
ger, Juan Gris, Picasso, Laureňs, článek o úkolu stroje i mq-; 
derňího hlediska, přispívají: účelně k získání nového pohledu 
: dó složitosti přítomné doby a tvořící se civilisační organisace, 
S Manometre, srpnové číslo (6), vždy svěží, čtvrtletní^orgán, 
spis. E. Malespifia, přináší redajetorův článek »Le théatfe ho- 
montétique«. sé zlomkem dramatu »Patetický barák« (hry ve 2; 
aktech a 8 ranách karabiny), článek, jejž-podle možnosti bude 
redakce reprodukovat! v divadelním dvojčísle ; »Pásma«, po- 
kouší se zachpyati divadlo vymýčejiím jeho prostorové jedno 
tvárnosti, Opracuje i pomocí dvou zesilovačů T. S. F., drama 
tický fragment sám je pln vtipu, jehož divadlu je třeba jako 
soli. Pierre Laurent píše o »Musie-hallU«: »Nous posotis en 
Premier principe que' le Music-Halí jieut aborder touš jěs- sUv 
jeťs. 11’est pas iforcémerit comique óu irréverencieux,; il peut 
eť doit etre' tragique«. P. Mohdrian ve článku »O .mpčaií^ 
dotýká sfc architektury, jež byřay zaměstnána požadti 
mi než >®la&tickými«. □_Merz, čjjslo 8/9, je utvořeno 
»N'asci« t. E/Stäyati Se nebo! vznikáíi společně? Kurtem ScK^^ 
tefsem a'El. Lissitzkým a je” význačným číslém této revuS, 
V úvodní stati čteme )b strojíf »Die Maschine hat. uns nicht 
von der Natur, getrennt. Durch sie haben wir eine neue, vor 
her nicht geahnte Natur entdeckt.« Neobyčejně pečlivá úprava 
á-řada reprodukcí (K. Malevič, Krystaly, El., ilissitzký, ■ Mon-- 
-drian, K Schwittei s, Archipenko, H. Arp. J. J. P. Oud, Mies? 
van der Rohe, F. Léger, Tatlin, obraz rostliny^ Braqke, Man 
Raý), doplněná německo-francbuzskými teksfý autorů a red 
aktorů je. dobrou reklamou pro příští vydavatéíškou činnost 
Schwittersovu. Q'- Stavba, č. .1»-^ ročníku III., pokračuje za 
redakce K. Teigeho ; v dobývání .nových úz'emí a perspektiv 
českému stavitelství. Je nejlepší českou stavitelskou rěvuí a 
její známost za hranicemi je zasloužena.- Odhaluje navě stávi- 
telšké prostředky, jež ač na dosah ruky, jspu přezírány’ reak- 
-cronářskou obcí architektů. Č. 1. přináší: Vývoj-ke korfštrukti- 
vistické •architektuřé. (Starý), Stavební romantismus (Honzík), 
Roztočené jeviště (Honzl); č. 2.: Obnova, architektury (Théo 
van Doesburg), K elementární tvorbě (týž),' Ke kolektivní kon 
strukci (týž. H- Esterén, desatero tohoto článku-viz v originále 
v: »Pásmu 2.«), De Stijl a holandská moderna. (Teige); * č. ’3.: 
ná první straně tekstóvé stručný manifest, heslá - Klubu %a no 
vou Prahu, IndustrialisoVaná stavba (M. v. děr Rohe), Puris 
mus (Iwan Goll), Dánské stavební společnosti (K. Cho'ehol). 
Obrazová část všech čísel sestává ze vzorných' příkladů re- 
ališáď i projektů; '|^| De Stijl, č. 6/7, orgári Dóěsburgúv, má 
fotografii Doesburgovu a Eésterenovu, řadu modelů, plánů a 
interiérů; články: Camlnoscopie'(Camini), Tot ěeň beeidende 
architectuur (Doesburg), Geen axióma maar beeidend principe. 
(MbüdriauX) ti La vie des lettres et des Ařts, č., Xyi^-. orgán 
Beauduinův, známého autora třojplošnýčh básní, je šestaveno 
’ z' příspěvků Mouth-erlant: Un ailier est un enfanť perdu, Mari- 
netti: Cubisme senšiblě ou Dynamisme plastique, - Beauduin: 
Pá|case, lá fille en singe et les trois compagnons. Bohatá kro 
nikářů' výtyařnictyf a? literatuře. -□ Zenit, č. 26—33, je tento 
kráte takřka sbornjekem zcmAsmu, k jehož zásluhám náleží,' 
že v poválečném zmatku usiloval v prvních řadách o objev 
revolučních hodnot. Šbohipraoovali: Lozowick Felshin, Vo 
skovec, F. R. Behrens, R. Vašari. Redaktor: L. Micič. □ Wol 
kerovo dílo vyšlo- před prázdninami ve vkusné jednoduché ú- 
pravě A. Heythuma ü V. Petrá. Souborné vydání přineslo nám' 
několik nových poznatků. Především, že yývoj Wolkerův od 
»Hosta do: domů« znamenal nejen, osobnostní růst jeho, ale i 
velikou ztrátu. Rovnováha -mezi jeho bohatou citovostí <T pro 
nikavým poznáním se porušuje, Wolker příliš še koncentruje,, 
ňa svůj ;vývoj myšlenkový. Několik básní, jichž nepojal do 
Těžké hodiny, protože neležely na vývojové linii od prvé»kni- 
hý k "druhé, ukazuje, že vývoj jeho k Těžké' hodině byl způ 
soben z vnějška a, jakkoli vyšel vstříc etické potřebě doby, 
uzavřel Wolkerovi cestu k mužnému čistému lyrismu, jehož 
krásné začátky znamenají právě;, ťytb nezařazené básně. Vý 
voj člověka tu poškodil vývoj básníka. — Invenční síla Wol 
kerova, projevená» baladami a pohádkami, šilhá dějovost. jeho 
pros ostatně dává nám tázati se, zda' byla lyrika, srd.ee -něj- 
vlastnějším polem jeho básnické-.činnosti. Wolker ve - svém 
tvůrčím' usilování šel vlastní cestou, za hotovým básnickým 
činem a : užíval proto i podpory tradice. Básnický jeho význam 
leží v jeho subjektivním obrazu světa. Neměl smyslu pro tvo 
ření jakožto neustálé hledání nových výrazových prostředků. 
To ho oddělovalo od generace a bylo by jej později jistě vedlo 
ve zřejmý rozpor s niän Bruno Taut, berlínský architekt, hä.-' 
psal pěknou knížku »Nový příbytek«. S bojovnou odva-' 
hou pouští'se do vyklizení Augiášova chléva, dnešních kýčaf,- 
ských a přeplněných bytů, jež si pořizují lidé, aby aspoň jejich