organišaci rozumu odpovídá opilost vášní.
Pouhý výioyv ručičky: nic víee. Pák se vrací v polohu
klidu. Ubírajíce' se parkem, slyšíte S sténání listů, píseň, někdy
roVnocferinoú. řinčení rozbitých pohárů. Lidé; jedhotvární dá
vají klidné vzezření sadu, • kterýýse . svléká.’ A náhlé, . nejste-li
pronásledováni? Světla-se vzdalují. Nikdo mimo něho. Srdce
se vychyluje rychleji. Plynoucí potoky let připomínají ještě
pozdě údery tepen.
Konečně přicházejí, živoucí, lidé, uzávfřaíícP.iššázky, ha
zardní hráči Monte Carla, sportovci, horečně překonávající re
kord o zlomek vteřiny, plni' odvahy, ž nichž se rodí tři typy
zločinců: z nouze, z méhěcennosti a z umělé Odvahy, jíž je
desetiletí nabito, detektivové. Podléhajíce sugesci všeobecného
nervosního zdraví společnosti, vyhledáváme*, závratí, jež jes
kynní muž prožíval při pádu z holé stěny, závratí, jež vám
tisknou srdce a vnikají ledově do ‘tělesného ofganismu v letu
houpaček.
Pocitům a pudům bývá přisuzován život vteřinový v
neohraničeném čase, který si udržují državy rozumu. Nezbývá
ňež odhaliti, že hrůza v nás jako pocit a sled trvá nevypleni-
telnou setrvačností dokonce déle než pomíjivá období různě
absolutistických vlád. ‘ Nezbývá než povýšiti vnitřní fikci a
vrozenou lásku k ilusi a sebeklamu nad důležité dýmy, vrou-
bící sochu Mozku. V souhlasu s tímto objevem lze předvídati
vznik i organišaci, jejichž předností bývá zvána neuskutečni-
telnošt: Klub pro zaopatřování dobrodružství, Klub snivců,
Klub anarchistů, Internacionála zločinců. Zájmem států je při
pravit! občanstvo o nepohodlí zločinů a překvapení. Tato sna-
.ha by lehce skončila mechanickým mužem, oblečeným v přes
ný šat podle funkcí na veřejném díle. Rozrušujíce ticho ne
selhávajících vážek světového pořádku, zjednáváme včas rov-
nféváhu vážce moudrosti, jež povážlivě klesá chvílemi tíží no
vých čoček, smluv a ochranných zařízení na úkor bláznovství,
aktivity, dynamiky a poesie moderních Časů. '
Černík & Halas.
NOVÉ UMĚNÍ
duchový
problémy
technický
nová rodící se duchová
náplň nové společnosti
DĚLNICTVÍ
(Rusko)
optimišnj.
neprobtematičnost
n edif eren co vanost
aktivní.poměr k světu a.
§jj společnosti
sociabilita
etická opravdovost
vědomí lidské autonomie
^náboženskost
- kolektivism’
objektivnost
neosobnost
Jedna malá složka:
agitační umění .
eticky indiferentní; zde- možné
zužitkování dosavadního vý
voje techniky, především
umělecké
INŽENÝRSTVÍ
(Amerika)
obdivuje, techniku
prošlo kubismem a puris-
mem
miluje čistý tvar
učí se od inženýrství
buduje z elementárních
prvků
. výtvory matematk ké musy
nové látky (v architektuře,
básnictví)
n <gyé umění: pohv bl i v v
- ' t>o'ráríí 1 mi
KONSTRUKTIVEM
urbanism
organické, účelné budování
díla
, vědeckost
nové vnímací prostředky a emotivnost moderního človeká
ríbvé vědomí kbsmogónické
všěsvětová přítomnost
synchronistický panglobism
mylně nazýváno
exotičností
taylórisace výrazu
synchrónism snu skuteč
nosti celého světa
optický výraz básnický '
nová názornost
zrušení racionalistu ké os
novy | básně
vícerovinný, mnohotypový
synoptism lyrický
POETISMUS
umění žiti a užívati
pošetilá básriivost
ryzí čistý lyrisrn
i smysl pro odvahu a dobrodružství
koruna života
Bedřich Václavek.
Bibliografie.
Dr. Kučéra a Triž. Strnad: Radiotelefonie a telegrafie.
(Nakl. Dr. A. Reinwart, Praha.) □ Upton Sinclair: Der Parade
marsch. Upton Sinclair: Der Sumpf. (Malik-Verlag, Berlin W9,
Köthenerstr, 38.) □ Eugen Leviné: Stimmen der Völker zum
Krieg. Walter Mehring: Französische Revolutionslieder. (Ma
lik-Verlag, Wien I., Bauernmarkt 1.) □ Upton Sinclair: The
gooše-step. Týž: The Cry for Justice. Týž: The brass check.
Týž; Hell. Týž: Singing jaií Birdš. (Nakl. U. Sinclair, Pasa-
dena, California.) P Jiří Wolker: Dílo I. a II. (Nakl. V. Petr,
Praha-Bubeneč, Sochařská 334.) Ů Andor Oábor: Horthys La
ger. (Malik-Verlag.) □ .Georg Lukács: Geschichte und Klkssen-
bewußtsein^fi Peter Meoshlcken: Anti-Ford oder von der
Würde der Menschheit. (Verlag »Die Kuppel«, Aachen.). □
Francis Carco: štvanec. (»Ciri«.KP Lenin: Revoluce 1917. (Ko-
munistické nakladatelstvím Praha 1924.) O Kurt Kersten: Mos
kau-Leningrad. (Faifuh-Verlag, Frankfurt a. M.).:'P Mandelštam
R.: Chudožestv, literatura v russ. Marksistk. kritike. Saratov.
Gos.Tzd.192L (Umělecká literatura v Rusku. Marxistická kri
tika.), □ Fünf Jahre Sowjetherrschaft. (Vyšlo v nakl. »Kniga«,
Berlín W 62, Kurfürstenstrasse 79.) Q. Otto Flake, Zum guten
Europäer. (Elena Gottschalk-Verlag, Berlin W 62.) n Otto
Flake, Dinge der Zeit. (Tamtéž.) □ A. Kirkeby, Russisches Ta
gebuch. (Tamtéž.) □ Upton,. Sinclair, Das Buch des Lebens.
(Malik-Verläg.) O Bruno Taut, Die neue Wohnung. (Klink-
hardt u. Biermänn.) Český překlad -vyjde V »Ars« (nakl.. Or
bis). □ Leo Lania, Gewehre auf Reisen. (Malik-Verlag, Wien,)
tífE. J. Gumbel, Verschwörer (tamtéž). □ H. Johst, Wechsler
und Händler. (Albert Langen, München.) □ H. Johst, Prophe
ten (tamtéž). □ Mác Orlan, Vítězné zvíře (v Knihách mladých
autorů u F. Svobody, Nusle). CýVít. Nezval: Pantomina, (Stud.
nakladat. Praha, Spálená). □ A. A. Milné.: Tajemství ■červené
ho domu., (Nakl. »Cin«*, Praha.) □ Manš. Leblanc: Dorotka Ko
mediantka (Českou oi. podniky vydavatel., Praha, Havlíčkovo;
náměstí. □ Adolf Behne: D er Sieg der Fa rbe,
die ;entscheidende Zeit u n s e r e r Malerei: in 40' farbigen
Lichtdrucken. Charlottenburg, 1924) Photographische Gesell
schaft. P P. F. Schmidt: Otto Dix. (Verlag Karl Nierendotf,
■Köln.-.a.^XTi Otto Dix: Der Krieg (tamtéž). □ Jean -Cocteau:
Veliký skok (A. Seil, Beroun v Čechách). □ Apollinaire, Fanta
sie (Arao Sáňka, Brno, Na vyhlídce 5.)||| Trotzki über Lenin.
(Neuer deutscher Verlag, Berlia W '8, Unter den .Lindiár
Der Prozess gegen Sawinkov. Stenographische Aufzeichnungen
(tamtéž).. □ Lenit;: Breie an Maxim Gorki 1918 1923. (Verlag
für Literatur;und Politik, Wiem VIIlM^ Lenin und die Fragen
der Volksbildung. Zusammmengestellt von 'N. K. Kupska
(Tamtéž.) ■
Collection L Rosenbefg, Paris.
■■■• |: Städteb<au~ das ist nicht' das í/erfcéňrspfcbtem, hießt das
Wohnprcblem, nicht das. Produktiohspvöblern, nichts das Wiri-
Schafts problém, nicht' das Architektur prob lew, nicht, das tech
nische oder das hygienische oder das söciple Problem oder das
Situätionsprrcblem ■‘ Sondern die Ausbalancierung und
fttUung dieser allen - ist dichteste Formung der Wirk
lichkeit, ist höchste Gestaltung.
Adolf Behne.
Brněnský Devětsii uspořádá zimní cyklus přednášek,
počínaje 22. říjnem t. r. vždy ve středu v 19.15 v posluchárně
filosofické fakulty v Sirotčí, Přednášet! budou: J. Mähen, B.
Markalous, J. F. Fischer, Zd. Nejedlý. Fr. Götz, K. Teige, J.
Kratochvil, F. O. Navrátil, J. Krejcar. K. Schulz, V. Santholzer,
J. Hrdina, J. R. SvrČek, J. Honzí, F. Halas. A; Černík, B. Vá-
a - cla vek, J. Seifert, J. Jíra. Vedle toho budou dva ruko
pisné večery: prosaiků a básníků Devětsilu. Bližší na desce
brněnského Devětsflu, v knihkupectví B. Kočího a v novinách.
ČTĚTE OHLÁŠENÍ NA DESCE BRNĚNSKÉHO DEVĚTSILU
VEDLE NOVINÁŘSKÉHO ZÁVODU LEGIONÁŘSKÉHO NA
ČESKÉ (V ULICI STŘEDOVÉ.)
Ň “MiüiiiÄHMaiHliiüiÄaäÜiÄffiüliiÄiiiiiMIMBiSBsMSKBM®®
I; Zprávy, posudky a útoky.
m " -O Nezvalova »Pantomima« — jiskřivý novýťyppoeti-
^ . cké magie, sborník lyrické Musy křižovatek,‘frekventovaného
t městského Babylonu, Musy, .bušící:.n’a novodobé srdce hudeb-
E nimi vodopády jazzbandu. Almanach -opilého prostoru baru,
kde zelené, krvavě duhové .cócťáiíý fosforeskují pod umělými
růžemi. Knížka veršů,. jež nutně musily? zaplaviti knižní trh
plagiátů a bezradné sociálnosti. Kalendář moderního’ čtenáře
s obsahem: Abe.ceda; Rodina Harlekýnů; Papoušek na moto
cyklu, Dépěšé nä kolečkách, Týden v barvách, Podivuhodný
kouzelník, Exotická láska, Raketa, Můsa, Historie vojáka,
Srdce hracích hodin, Cocktaily, Aďe, Kniha, doplněná citáty
ü§ umělců, jež doba povýšila nad únavné niveau, reprodukcemi
M. • Laureričiriové, portrétů clownů’ bří Fraťellinů, štýrského,
Zeměpisné verše.
> ' ■X' o io ř líbezná hříčka na nepevné zemi,
» ě elegrafní • tyče vyvrácené, rozlité moře vína,
‘ ^ I ragické divadlo, zhroucený Hamlet němý,
i’ * icná živelná pantomina.
A rabský písek žlutý a žhnoucí, divokých koní cval) /
rabské modro uebes kávové plantáže! zlatí.
M ont Blancu svítící hrot, jejž paprsek provrtal,
odravý ledovec? Přelud.'V říčních vodách'se vrátí.
1 meřicko-evropskému eléktrickému souboji naslouchá
/\ žurnalista. "
jr^Sk. tlantické moře, tof přísvít broušených diamantů ahlubin'.
R usko, hřbitov hladu a.zkrvácená místa, ,
ozstříiené palá e, výmluvná skutečnost ranních novin:
uská dívka, píseň, jež vodopádem tryská,
uska plavých vlasů, blankytná, dáma tanečních .hodin.
rchangélsk, Peiropavlosk, Leningřád, ýroubené
krajkou suěhi),
nglii, půvab Temže i řeči
venues Paříže, módsí a -vonnou, něhu
ieu". VaŠéi dýchá, 4?dalují.e se' v mé visi. ■
mm
Stadt- Gestaltung.
Alle DiscipUnen elementarer Gestaltung munden in den
Bau der. neuen Stadt. In der umfassenden Arbeit bewußten Städte
baues, stellen sich die Probleme von selbst auf , ihren Platu im
Garnen .. . und manche werden sich als Scheinprobleme ent
hüllen.
Selbstverständlich ratio in allen Dingen! Gegen ratio und
gegen Utilltät können wir -uns nichts in unserer Umgebung den
ken. Aber deshalb ist das Rationelle und das Utile nicht schon
Gestaltung !
Die Brücke über einen Fluß st. B. kann sehr rationell und
sehr util sein- und kann doch im Gansten der Stadt, in der Stel
lung stu den Ufern, Häusern, Bergen, Bäumen usw. falsch und
schlecht sein.
2ä sorgen, ob und daß Dinge stu- einander im Verhältnis’
stehen, ist dnter keinen Umständen mehr Sache der Utilität. Geben
wir aber die Forderung der Einheit auf, so können wir doch
nicht mehr gut von Gestaltung sprechen.
Daß man die Einheit mit den. Werten und Gegebenheiten
der landschaftlichen Situation bisher stets seelenhaft-romaniisch
herjtustellen versucht hát, beseitigt nicht die aufgabe. Wir haben
sie auf eine Art stu lösen, deren Basis ratio ist.
Städtebauliche Einstellung ist eine wertvolle Korrektur ge
gen Papier und Akademie.
Teigeho, hudební přílohou J. Svobody, v nichž. v nádhernou ■
harmonik .splývá anekdota, fotomóntážní 'báseň, poetická pro-
vokace, pije se jako perly drahých Vín. Hraníce nového umění
básniti, .bezvadný výrobek řemesla básnického. □ L’esprit
nouveau, č.; 25, má z pera Le Corbusierova výborný článek
»Les eöupures de journaux«, sestavený z charakteristických
výstřižků tekstů a ilustrací novin, neboť »La presse;' chaque
joúr davantagé insěre dans ses colonnes serrées. Eurbanismě,'
cette cho-se ďordre sur quoi s’organise vdtre existence«. Věr
decký článek o 'snu d’Dr. R. Allendy), »Nové zdroješ-hudby«
(Darius \Milhaud), Baumeister barevný obraz, Braque, Lé-
ger, Juan Gris, Picasso, Laureňs, článek o úkolu stroje i mq-;
derňího hlediska, přispívají: účelně k získání nového pohledu
: dó složitosti přítomné doby a tvořící se civilisační organisace,
S Manometre, srpnové číslo (6), vždy svěží, čtvrtletní^orgán,
spis. E. Malespifia, přináší redajetorův článek »Le théatfe ho-
montétique«. sé zlomkem dramatu »Patetický barák« (hry ve 2;
aktech a 8 ranách karabiny), článek, jejž-podle možnosti bude
redakce reprodukovat! v divadelním dvojčísle ; »Pásma«, po-
kouší se zachpyati divadlo vymýčejiím jeho prostorové jedno
tvárnosti, Opracuje i pomocí dvou zesilovačů T. S. F., drama
tický fragment sám je pln vtipu, jehož divadlu je třeba jako
soli. Pierre Laurent píše o »Musie-hallU«: »Nous posotis en
Premier principe que' le Music-Halí jieut aborder touš jěs- sUv
jeťs. 11’est pas iforcémerit comique óu irréverencieux,; il peut
eť doit etre' tragique«. P. Mohdrian ve článku »O .mpčaií^
dotýká sfc architektury, jež byřay zaměstnána požadti
mi než >®la&tickými«. □_Merz, čjjslo 8/9, je utvořeno
»N'asci« t. E/Stäyati Se nebo! vznikáíi společně? Kurtem ScK^^
tefsem a'El. Lissitzkým a je” význačným číslém této revuS,
V úvodní stati čteme )b strojíf »Die Maschine hat. uns nicht
von der Natur, getrennt. Durch sie haben wir eine neue, vor
her nicht geahnte Natur entdeckt.« Neobyčejně pečlivá úprava
á-řada reprodukcí (K. Malevič, Krystaly, El., ilissitzký, ■ Mon--
-drian, K Schwittei s, Archipenko, H. Arp. J. J. P. Oud, Mies?
van der Rohe, F. Léger, Tatlin, obraz rostliny^ Braqke, Man
Raý), doplněná německo-francbuzskými teksfý autorů a red
aktorů je. dobrou reklamou pro příští vydavatéíškou činnost
Schwittersovu. Q'- Stavba, č. .1»-^ ročníku III., pokračuje za
redakce K. Teigeho ; v dobývání .nových úz'emí a perspektiv
českému stavitelství. Je nejlepší českou stavitelskou rěvuí a
její známost za hranicemi je zasloužena.- Odhaluje navě stávi-
telšké prostředky, jež ač na dosah ruky, jspu přezírány’ reak-
-cronářskou obcí architektů. Č. 1. přináší: Vývoj-ke korfštrukti-
vistické •architektuřé. (Starý), Stavební romantismus (Honzík),
Roztočené jeviště (Honzl); č. 2.: Obnova, architektury (Théo
van Doesburg), K elementární tvorbě (týž),' Ke kolektivní kon
strukci (týž. H- Esterén, desatero tohoto článku-viz v originále
v: »Pásmu 2.«), De Stijl a holandská moderna. (Teige); * č. ’3.:
ná první straně tekstóvé stručný manifest, heslá - Klubu %a no
vou Prahu, IndustrialisoVaná stavba (M. v. děr Rohe), Puris
mus (Iwan Goll), Dánské stavební společnosti (K. Cho'ehol).
Obrazová část všech čísel sestává ze vzorných' příkladů re-
ališáď i projektů; '|^| De Stijl, č. 6/7, orgári Dóěsburgúv, má
fotografii Doesburgovu a Eésterenovu, řadu modelů, plánů a
interiérů; články: Camlnoscopie'(Camini), Tot ěeň beeidende
architectuur (Doesburg), Geen axióma maar beeidend principe.
(MbüdriauX) ti La vie des lettres et des Ařts, č., Xyi^-. orgán
Beauduinův, známého autora třojplošnýčh básní, je šestaveno
’ z' příspěvků Mouth-erlant: Un ailier est un enfanť perdu, Mari-
netti: Cubisme senšiblě ou Dynamisme plastique, - Beauduin:
Pá|case, lá fille en singe et les trois compagnons. Bohatá kro
nikářů' výtyařnictyf a? literatuře. -□ Zenit, č. 26—33, je tento
kráte takřka sbornjekem zcmAsmu, k jehož zásluhám náleží,'
že v poválečném zmatku usiloval v prvních řadách o objev
revolučních hodnot. Šbohipraoovali: Lozowick Felshin, Vo
skovec, F. R. Behrens, R. Vašari. Redaktor: L. Micič. □ Wol
kerovo dílo vyšlo- před prázdninami ve vkusné jednoduché ú-
pravě A. Heythuma ü V. Petrá. Souborné vydání přineslo nám'
několik nových poznatků. Především, že yývoj Wolkerův od
»Hosta do: domů« znamenal nejen, osobnostní růst jeho, ale i
velikou ztrátu. Rovnováha -mezi jeho bohatou citovostí <T pro
nikavým poznáním se porušuje, Wolker příliš še koncentruje,,
ňa svůj ;vývoj myšlenkový. Několik básní, jichž nepojal do
Těžké hodiny, protože neležely na vývojové linii od prvé»kni-
hý k "druhé, ukazuje, že vývoj jeho k Těžké' hodině byl způ
soben z vnějška a, jakkoli vyšel vstříc etické potřebě doby,
uzavřel Wolkerovi cestu k mužnému čistému lyrismu, jehož
krásné začátky znamenají právě;, ťytb nezařazené básně. Vý
voj člověka tu poškodil vývoj básníka. — Invenční síla Wol
kerova, projevená» baladami a pohádkami, šilhá dějovost. jeho
pros ostatně dává nám tázati se, zda' byla lyrika, srd.ee -něj-
vlastnějším polem jeho básnické-.činnosti. Wolker ve - svém
tvůrčím' usilování šel vlastní cestou, za hotovým básnickým
činem a : užíval proto i podpory tradice. Básnický jeho význam
leží v jeho subjektivním obrazu světa. Neměl smyslu pro tvo
ření jakožto neustálé hledání nových výrazových prostředků.
To ho oddělovalo od generace a bylo by jej později jistě vedlo
ve zřejmý rozpor s niän Bruno Taut, berlínský architekt, hä.-'
psal pěknou knížku »Nový příbytek«. S bojovnou odva-'
hou pouští'se do vyklizení Augiášova chléva, dnešních kýčaf,-
ských a přeplněných bytů, jež si pořizují lidé, aby aspoň jejich