*
*
»
r
p
I
■
.
*
s
norödost prvků a tvarů: elementy naturalistické vřa
zeny do abstraktní komposiční osnovy. Komposice je uchovatel
a rozvodič tvárné jednoty díla: svádí a rozvádí komposiční a
rytmické schéma v nesourodé tvary lokální. Ale tato kompo
sice a tyto tvary nejsou, než funkčními prostředky,
které vytvářejí průběhem svého trvání (promítání) báseň,
jejímž cílem a účinkem je dojetí divákovo. Podle intensity to
hoto efektu, podle dojetí divákova je měřitelná síla a funkčnost
básně. Tato intensita by se kriticky dala zjistit jakýmisi am-
pěrmetry a manometry. Tato filmová poesie, jako všechna
ryzí poesie, nic nepopisuje, a jako ryzí výtvarné umění, nic
nenapodobí a neinterpretuje. Vytváří nový svět, umě
lou realitu, PROUN, jež je ovládána svými zákony. Užívá
prostředků fysiologických, jako všechno vpravdě
mohutné umění, aby jimi dojala podle svých intencí diváka. A
kvalita tohoto dojetí je kvalitou toho filmu.
Filmové umění, tak jak je chápe poetismus, je svým bo
hatstvím sensací uměním básnickým, a svou výrobou u-
měním čistě průmyslovým. Nechce proto přenášet do fil
mu artistní triky, vyspekulované v malířských atelierech. Film
je uměním fotografickým.
Man R a y, narozený r. 1890 ve Philadelfii, bývalý da
daistický malíř, zapálil svou lOOOsvíčkovou lampu a položil
mezi ni a citlivý papír určité předměty, jež proporcionelně od
nímaly světlo. Obešel se bez čočky a bez komory. Experi
mentoval s vývojkou a vyzkoušel vzácné možnosti nových
výtvarných materiálů. Světlo stalo se výtvarným
prvkem a obrazy na citlivém papíře mají korektní mechani
ckou deformaci. A přece jsou to úžasné, magické vidiny. Man
Ray, jenž dokázal, že fotografie není jen banální zručností, ale
může se stát uměním vzácné poetičnosti, vytvořil fotografické
listy pravé a údivné moderní poesie, poesie algebraické, okouz
lující fotografické coctaily. Světlo je povahy mate
matické ; pročež: »buďme precisní a budeme 1 y r i č-
t í«. Bylo by vlastně načase moderní optické umění nenazý
vat! již nadále uměním výtvarným, ale uměním fotogenickým.
Výtvarné umění, jak slovo samo naznačuje, bylo zabsolut-
n ě n í m formalismu. Tvary fotogenického umění jsou
však pouze funkcemi světla. Zde, jako v jiných obla
stech (architektuře, průmyslovém umění, poesii, divadle atd.)
jsme svědky základní přeměny: překonání dosavadního forma
lismu funkcionalismem. Dosavadní umění hyne se svým for
malismem. Nové fotogenické umění je uměním mechanickým:
fotografie a fotomontáž.
Vedle Man Raye byť to Marcel Duchamp, jeho
spolubojovník v dadaistickém hnutí v New Yorku, bývalý ku
bistický malíř, který se cele věnoval novému fotografi
ckému, mechanickému malířství; zaměstnává se
nyní téměř výhradně filmem, kde pokouší se realisovat nový
výraz světelných tvarů v pohybu, a dopracoval se tu již za
jímavých výsledků.
Výstava nábytku U. P. (v Brně i v Praze v Umělecko
průmyslovém museu) přináší vedle ušlechtilých zařízení jed
notlivých částí bytu především také jeden typ sériových sou
prav bytových, jež jsou jedním z nejdůležitějších počinů U. P
ježto umožňují nejširším vrstvám vkusné zařízení bytu. Tímto
způsobem může plniti nábytkový průmysl nejlépe své kulturně
sociální poslání. U. P. náleží zásluha, že se o to svědomitě
V • V • V •
pricmuje.
divadel, hallů, stadionů, cinémat, cirků, dan
cingů, a jednotou herce a publika.
Nemůžeme režisérů rozdupati. Nejsme bohy, abychom z
bláta formovali ideály. Jsme jím.
Nemůžeme osvobodili herce. Jest šťasten.
Nemůžeme zahnati ředitele a vstoupiti na jeho trůn.
Nechceme to.
Naše přítelkyně jsou útlé. Nemohou zrodit!
nové publikum. Zrození nového publika
jest věcí státní moci.
Naše vnitřnosti nejsou pytlem na peníze.
Ale sypání dividend oplodňuje základ stavby. Ne
máme žádného dobového divadla.
•*
Otto Flake jest jedním z nej sympatičtějších Němců. Ne
boť prolamuje systematicky duchovní isolaci, v níž dnes vět
šinou Němci žijí a poslední knížkou přihlašuje se velmi symlpa-
ticky k
Gottschalk
když byl v dřívější knize dobral se filosofie aktivismu. Mnohé
stránky všeněmeckého ducha, jak se projevily zvláště v ex-
pressionismu, jsou mu nesnesitelné, provádí proto* ostrou kri
tiku jich. Bojuje proti přílišné metafysice, proti pathosu, vy
ráženému koktavou řečí. Zřídka najdeme v dnešním Německu
tak jasné a otevřené věty jako: »Intelektuál, žijící v ústrafní
pro sebe, vymírá. Jest to tak dobře.« Nebo jeho definice nacio
nalismu »Nacionalism je identifikace se stávajícími poměry«.
Nepomůže dnes Němcům vzdorné’ uzavírání se před světem,
ale ostrá sebekritika. Flake provádí kritiku přítomnosti ně
mecké a dospívá závěru: Niveau německého ducha stojí nízko.
Německý problém jest mu jak problémem formy. A tu to defi
nuje: Charakter, čistota, jednoznačnost; pohotovost, nenápad
nost, prostota, nekomplikovanost, mužnost. Jde o stvoření no
vého, evropského typu člověka: aktivního, výkonného typu
to je jeho* »hygienický ideál«.
»dobrému evropanství« (Zum guten Europäer. Elena
Dinge der Zeit. Tamtéž),
Verlag, Berlin W 62.
WIENER MUSIK U. THEATERFEST
*
FOLI ES BERGERE
N
m
MH
*.
m
■i
V
*.
*.
.*
>;>
>
mm
mm«
m
i
i
Xv-i
••
mmi
*.
&Í*
*:•
•vWl:
Üfc:
É1É
1
>
m
.*
*.
/■
'
-*
¥
y.
1
•••
%
I
.*
>
Von links nach rechts: Arch. Er.Kiesler, Dichter Marinetti
Arch. Doesburg, Maler Prampolini, Dr. Rathe.
1924
X
;
ssa
'
E
:•
N
*
V
I
Baroková divadla usmívají se nad našimi
cíly. Ředitelé, publikum, herci, režisérové jedna
Phalanx. Autor? Mimo život. Kritik? Franktireur
ve službách nezodpovědné redakce.
A
r
*
i
Tvůrčí mládež proto zůstává vězeti v projektech, uspo
kojuje se plány, mansardovými illusemi. Mansardismus. Avšak
publikum chce skutečnosti! Měšťák dal vyplombovati své vy
žrané zuby zlatými korunkami. Nechce již omelet. Hoďme mu
svoji stravu mezi zuby, aby poznal náš chléb.
V
MT**
\
%
Karel Teige.
«•
y.
K
l/N
>-
.*
BOGUSLAVSKAJA
Revue, vystavy
*
*
»
111 faut quitter les mansardes sacerdotales!
II faut descendre des piédestaux expressionistes, cubi-
stes, constructivistes, mystiques, naturalistes. abstractes etc.
L’art a démoblíisé la peinture, la sculpture, 1’architecture, le
théatre
Railway
Vánoční čísol Bytové kultury přináší řadu odpovědí če
ských spisovatelů k anketě: Jaký byl domov českých spiso- '
vatelú. Jsou tu vzpomínky na vztah k domácímu^okolí v mládí
■od J. Mahena, K. Čapka, A. Černíka, K. M. Čapka-Choda,
O. Coubina, M. Jirka, A. Mrštíka, A. M. Tilschové a j. Z teo
retických článků vyniká zásadní článek K. Teigeho o umě
leckém průmyslu a průmyslovém umění, pak jsou zde články
A. Loose, K. J. Čapka a Ar. Bláhy. Informační část jest
věnována Le Corbusierovi. .1. Čapek píše slovo k české expo
sici na výstavě v Paříži 1925, B. Markalous referuje obšírně
výstavě »die Form« ve Stuttgarte 1924. Sešit doplněn řadou
reprodukcí (Baumeister, Grunt, Heythum, Mallet-Stevens,
Staatliches Bauhaus atd.) a mnohým dobrým praktickým po
kynem pro zařízení bytu.
b
jest ohniskem v i t a 1 i s m u.
To jest historie divadelní hry v Barbaropě: Kulisa jest
mrtva, herec se pohybuje. Kulisa jest pozadí et Messieurs les
acteurs a la rampě. Světlo se rozčiluje. Režisér aranžuje. Ži
voucí obrazy. Jeviště. Panorama. Slyšíme text. Roman en
drama. Publikum má dvě čočky v hlavě, camera
Pokladna jest ředitel-
toutes les formes imitatives des vies passéistes. La
grande baieine ART a vomát de son ventre rose et paisible íe
petit pauvre artisté Jonas au milieu du dynamisme de la vie.
F r. K i e s 1 e r.
t
dialogue
obscura, fotografuje modrýma očima,
stvím. Ředitel un bonhomme. Gorilla masqué des manuscrits.
Veliké množství článků a reprodukcí (Teige, oholy-
Nagy, Götz, Santholzer, Svrček, Jiří Svoboda, Sekera,
Halas, Heythum, Voskovec, Šíma, Feuerstein) byla redakce
nucena odložiti do příštích čísel pro nedostatek místa.
r
*
V
i
Nemůžeme divadla demolovali. Umírají sama sebou jako
obraz, plastika, architektura. Railway jest výsledker
'AfrCř -O
*
pro organisaci internacionálního kulturního bureau hledá se
►
Pro realisaci velikého vydavatelstva moderních publikací a
t
KAPITÁLOVĚ SILNÍ JEDNOTLIVEC 3NEJBO VICE
9
jimž moderní umělecké tendence jsou sympatické. Lask. nabídky buďtež řízeny na podepsané vydavatelstvo
BRNO -JULIÁNO V.
66
V Y D A V A TEL STVO
PASMA
99
9
I
J
Literárně umělecký sbor nik mladé generace.
Skvělá výprava, množství obrazů. Kč 60.-.
Seifert Jaroslav: Město v slzách. Verše. II. rozšířené vyd. | Mareš MichalAndéličkářka. Stručný román. S obálkou Mareš Michal: Přicházím z periferie. Verše. S obál. Zd.
V úpravě K. Teigeho. Kč 16.—. L. Süsse. Kč 8. . v Rykra. Kč 12.—, váz. Kč 20.—. Neumann St. K: Rudé
Seifert Jaroslav: Samá láska. Verše. S ilustr. Ot. Mrk- Mareš Michal: PoFcejní štára. Črty. S ilustr. V. Spály zpěvy. Nové verše. Kč 10.-.SHm/z/ý.: Sever-jib-západ-
vičky. Kč 16.—. Kč 8. — . | východ. S obál. K. Teige-ho a Jar. Krejcara. Kč 15.—.
Žádejte u knikkupců, nebo přímo v nakladatelství Vortel a Rejman, Praha II., Spálená ulice cis. 43.
■
i
t
-
.
■
i
i
I ! •
i
>
’
i
< I
i
I!
linu
11
*
111 v 111
immi
li
lis
i
i
i
i
*
.
1
i
i
*
i
i
i
Milní!
i
,
11
lili
i
11
i 111111111
lili
11
i
11
*
i
i
MM
I
11
i i
mni
i
i
11 11liII
>111
Ulil
11»
11
i
11
■
i
iiiii
mih
i
mii
i
111
i
i
H
IMMM
■
9«
i
'
1
P. T.
' i .
V
i
1
«
99
1
krajinské spolky, stud., po
litické organisace, kulturní
sdružení moderních ten
dencí! Čtěte!
{ ř
Brněn. Devětsil" dovoluje si upozorniti, že přednášky svých členů zadává pouze sám, za podmínek, jež výborná požádání
obratem oznámí. Všichni žadatelé musí býti členy spolku (členy mohou býti i korporace) a předplatiteli „Pásma“. Další detailní
podmínky a data pouze písemnou dohodou. Je vyloučeno, aby členové B D, mohli vyhověti libovolným a pozdě oznámeným
termínům. Z přednášek, jež se zadají pro dobu po 15. lednu 1925, uvádíme zvláště: Kino a divadlo (Černík), Kolektivistické
rysy příští kultury (Václavek). K současné umělecké situaci (Halas) a j. Přednášky tvoří ideový celek. Výbor „Brn. Dev."
V
i
t
H
—
... ýýýýýUůT
.
/
*>.
»-
:
■i
Mil II
i i
i
i;
li
11
i
li mu
11
11
! I
i
II 111111 (<
f
11
II i li
111
I
!
1
i
i
• i
111
n
i
111
i *
i !
I
lilii
ítll II
i
*
lili
mmii
lili
mnu
li
immim
umí
mimi
i
111
i
■
i
i
i
i
*
i
mi
i
* i
nu
ni
i
i
11
i
11
< 11
i
I M I
i
i
i
i '
lili
i i i
i
111
i
111
I
*
1 1 I
i
«■i
m kvánočním
vzhle
PÁSMO
č. 7 vyj
w m m
e 11
*
oz
93
Pásma“: nová architektura, Šíma
Chystají se tato specielní čísla
ruská kniha a ruský obraz.
ff
9
rm
vyjde později, Ježto redakce neskončila dosud přípravných prací
DISlč č.
ff
Subskripce se Již nepřijímají.
<
Reiman, Praha II., Spálená u
Hovinky nakladatelství Vortel
c.
■
Dr. Lad. Görlich: Agrární otázka v ruské revoluci Kč 7 50. Dr. Jos. Hrdina: Nové směry veřejné správy a politicko-hospodářská soustava sovět Ruska
Kč 12--. Dr. Jos. Hrdina: Směrem k právu — napřič životem Kč 18--. Dr. Jos. Hrdina: Stát, právo a třída Kč 10*-. Dr. Jos. Hrdina: Vývoj sovětského Ruska
po stránce poiiticko-právní Kč 360. Hans Kohn: Smysl a osud revoluce. V tisku. V. Stuchlík: Mravní zákonitost lidského života Kč 6 60. Jiří Weil: Kulturní
práce sovětského Ruska Kč 4-50. (Dodá každé knihkupectví!)
Prémie odběratelům 5.'6. dvoičís
ß
éé
f f
*
.'r
.*i.
*.
*
m
• 9 -i*.
V-
* •
« *
r
c
*.
• •
-V
I-
«
\
*4
‘9
* ►
9 r
-v- *
** •
i
►
m
v*
*
h*
1 1 •
■A
>
*
/. t
r*
* i
<,’!
*
4
* -
»
v
i*
• *
*»
»
9
m
V»
v»' -t,
V.
I
f
*
I
*:
»•
‘ i
v.*
v . i
A
v %
v
t
^ •
*•
‘ •
\
* '
*
*•*
* »
11
A * %
* *
:
■
»
*
r
*
P. T. odběratelé, kteří zašlou Kč 10*90, obdrží za tuto sníženou cenu výborný, skvěle a moderně
vypravený, bohatě ilustrovaný německý
ní divadelní
Imanach vídeňské mezin
hudební
a?
P. T. odběratelé se žádají, aby tímto číslem počínaje platili vždy nejméně dvě čísla předem.
#
pouze řádně a předem platícím p. t. odběratelům.
Pásmo" se zasílá napříště
n
Nakladatelství „Devětsil“ (A. Černík)
«
i
11
s'