9
ze
za poesii, pozná nove
]e o
POUR DAMES
POUR MESSIEURS
Moře s obzorem oblohy, na níž se jasní
minky, položené kinem.
Jest třeba konstatovat, že v přítomnosti kino U. S. A.
Loď s kouřícími komíny
nijak nepokračuje. Zůstalo týmž, ale neučinilo objevů. Nepři-
v dálce.
K moři.
K městu
Hoch spatří tabulku a zadívá se smutně k moři.
Loď na obzoru.
Vlajky ve větru. Za nimi moře
a majáky.
Přístav.
Hoch se svěšenou hlavou odchází k městu.
vádí nás víc do obdivu a lze jen nesnadno rozeznat nová vy-
Vlna, vzniknuvší kdesi před lodí, rychle vzrůstá.
dání filmů z r. 1920 od filmů z r. 1922 a dalších.
Není třeba
Hřbet vlny se vznáší a padá;
ilusí.
Ale není také třeba se mýlit.
Američané, kteří rychle
postupuje až obsáhne téměř
chápou, měli velký úspěch s německým filmem' »Kabinet dok-
celé plátno.
Vlna se roztříští v miliony stříbrných kapek.
tóra Caligari«. Jistě je tento film hodně rozdílný od starší pro
dukce, ale udiví-li vás na okamžik, znamená přec krok nazpět.
Jar. Seifert.
Režiséři z Los Angelos ať se naučí od něho. Jsou rozhodně sil
nější než autor Doktora Caligarilio, který přenesl na plátno
divadelní formy.
LOĎ NA MOŘI.
Americké kino.
Kouřící komín. Lana. Námořníci a rackové. (Bílá křídla
bílé kalhoty.)
Dívka v chaise longue na palubě.
Zavřená kniha na jejím klíně.
Dívá se upřeně do dálky.
Námořníci. Kapitán na můstku. Rackové. (Bílé kalhoty,
bílá křídla.)
H
A
Oči bláznů a jejich opilost podobají se motýlům.
R
Tato žena, která pije, nezná leč lehké obláčky svých
O
přání. Miluji toto zaskřípění zuby, tyto bledé vášně a tyto
L
prudké bolesti.
D
Korektní gentleman vám přináší růže. Roztrhejte je va-
bílýma rukama, má šílená milenko, a zahoďte je do koše.
v •
sima
L
Otevřte vaše ohromné
Chystáte se usmrtit někoho a váháte.
L
Kapitán zapaluje si dýmku
a sestupuje.
Mluví s dívkou a po chvilce
odvádí ji po schodech dolů:
oči, aby se vaše ruka nezatřásla.
O
Tento film je směšný a sentimentální.
Y
Proč ta šílená je tak krásná? Půjdeme se znovu po
dívat na film »Mimo zákon«, není-liž pravda, André Brentone?
D
Ale tehdy neznali jsme ještě Charlie Chaplina.
TANEČNÍ SÁL NA LODI.
Hle člověk, který dostal s nebe nejkrásnější dar světa;
Charlie má touhu silnější než všichni ostatní, Charlie miluje,
dívá se, zapomíná, baví se a je jedním z nejneuznanějších lidí
O patro výšg!
Tančící dvojice.
Nejhorší film Charles Raye nebo Jack Pickforda je
světa.
Jednotlivé skupiny společnosti.
Číšník s podnosem plným
Nevděčnost smíchu a radosti je zarážející. Je s podivem,
mnohem lepší Doktora Caligari.
že posud žádný spisovatel nezasvětil svůj život tomu, aby
lidského. Jest
To, na čem nejvíc záleží, je, abychom se nevraceli po
V />✓ /
CIS).
Klubovka, na které jsou pohozeny
bílé rukavice a květina.
Námořní důstojník stoje,,
rozmlouvá s dívkou, která sedí
křesle. Dívka se ovívá vějířem.
Tančící dvojice. Bílá klaviatura piana, na níž hrají černé
ruce.
krok za krokem sledoval vývoj tohoto zjevu
třeba zahrnut zlatém, ale přec je vydán v šanc smrti. Mohutná
růžová křídla zapomenutí rychle přikryjí jeho hrob a ani nej-
náhrobek světa nezachová jeho památku. Bezpochyby
svých stopách a neohlíželi se' nazpět. Divadlo, které oživne
jednoho dne, je tak daleko od filmu jako básnictví od hudby.
Každá věc na svém místě, ve svém čase, praví písma. Jest se
třeba vyhnouti úskalí umění za každou cenu a vyvarovati se
v v ;
vyssi
se sám Charlie Chaplin tomu vysměje první. Nestará se o svou
dávné novosti. Po velkém úsilí jest správno a přirozeno, že
v
slávu, a právě proto směje se tomu, že se o ni staráme my.
* Snad jsme se ještě neobdivovali rozlehlé populárnosti mu-
Černoch u klavíru. že, kterého jmenují ve Francii Charlot, ale pochopili jsme ihned
Orchestr exotických nástrojů. důležitost jeho úkoly. Charlie Chaplin opravdu »objevil« ki-
křesla. Pohybem vějíře přetrhává no. Bylo mu to asi snadné, protože je básníkem. Myslím, ze
y ‘ 1 není třeba dávati důraz na toto tvrzeni a ze jiz dlouho cely
mezi filmy Chaplina a všemi
po několik měsíců nebo roků klade si kino U. S. A. účet z vy
konané cesty.
Vskutku myslím, že v přítomnosti nelze žádati na Los
Angelos než aby pokračovalo v tom, čím bylo: město zázrač
ných snů a podivných skutečností.
Dívka se zvedá z
těžkou šňůru perel na své hrudi.
Žasnoucí tvář černochova.
Kino U. S. A. zůstává a dlouho zůstane the biggest iu
the world, podle dobrého našeho rčení.
svět pochopil rozdíl, který je
Poesie je kyselina silnější než všechny známé ky-
Philippe Soupault.
ostatními.
Tanec je přerušen
Perly, padající s jejich šatů
na zemi.
Gesto dívčiny ruky, kterým je chtěla
zachýtiti.
Perly se kutálejí po parketách.
Zmatek a překvapení mezi hosty.
Zatím :
Porušuje nejbohatší a nejmocnější výpoěty, její pri-
seliny.
tomnost nutí začíti vše od počátku.
Filmy Charlie Chaplina nevymykají se tomuto pravidlu
od spatření filmu »Psí život« máme dojem, že všichni reži
séři filmoví, i ti nejslavnější, nesvedli než malé krůčky, anebo
že zůstali zcela stát. Nikdo nedomýšlel vznešených triků Char-
a
Život probouzí hrdinnost. Hrdinnost přestává být
lie Chaplina, které my, básníci, nazýváme poesii.
Náhlé objevení Charlie Chaplina způsobilo výbuchy smí
chu, které byly příliš význačnými. Lze téměř říci, že komika
Chaplina působila skandálně. Aby nevyšli ze zvyku, pařížští
žurnalisté větřili úpadek, aniž si dali práci, aby pochopili zvlá-
jen slovem. Počíná se měřit reelně. Poznalo se, že hrdin
nost nejsou klinické případy, ani doma usedlá ponietsche-
Lustr nad jejich hlavami se
proměňuje v plující medusu,
která svítí. Sál temní.
Medusa odplouvá, pomalu se zmenšujíc.
ovská literatura; přestali být velcí hypochondři stejně
jako sedláčtí idylikové; hrdinskou není perverse starců,
ani dámský spleen. Nové hrdinnosti jsou lhostejné sebe-
štní úspěchy tohoto zvláštního herce.
Ve svých prvých filmech Charlie Chaplin nebyl leč po
zvolna stával se se z něj autor her, které
vraždy. Nedonošená narození jsou věci lékaře, rozvody
divuhodný herec.
C- jmenovaly: Chaplin v mu s i c-h a 11 u. Chaplin vy-
stého válcem, C h a p 1 Ln strážníkem, Chaplin v o-
a křtiny záležitostí úředních aktů
vše je málo zábavné
MOŘSKÉ DNO.
Nej din ve m chutné světlo:
úskalí, 'škeble, tré korálů.
Vyjasňuje se. Široká rozloha.
Bohatá podmořská flora.
Uprostřed na světlém písku množství perlorodek.
Scenerie, trvající několik vteřin bez pohnutí, se rozšiřuje.
Nové partie mořského dha.
Několik zlatých rybek.
Korálové háje, úskalí, záhony
květin a hub.
Vše se velmi pomalu proměňuje v zahradu.
se
pro žurnalistu a v celku nezajímavé pro dramatika.
Válka příliš jasně dokázala, že úlohu hrdin nelze
jákem a Psí život.
si nedoznali, že tyto filmy jsou a zůsta-
(
,Proč bychom
nou jedinými dramaty téifl
chom vyhledávali paradok-f, jak lze zamlčeti, že smích jeho
napětí než podívaná na
omezit na umírání.
tak dramatické doby? Aniž by-
Narození a smrt nejsou důležité.
Hodnotu a hrdinost má život.
filmu je tragičtější, způsobuje více
smrt?
Vést svou věc hrdinně a do krajnosti
až na smrt,
Všechno závisí od stanoviska, na které se postavíme a
snadno si představím, že jsem trpěl více smíchem než unylý-
neznamená a nemá znamenat: vést ji na porážku. Ať jsou
dramatikové zajedeni do svých Heraklů, Tristanů, kteří
mi smutky, které konec konců uspokojují.
Některé filmy Charlie Chaplina se připjaly na mé vzpo-
uměji umírat se zásvětnými slovy na rtech. Nám jejich
minky a v myšlenkách na ně píši tyto řádky:
»Psí život« (Charlie Chaplin).
»V pět hodin z rána nebo na večer kouř, který nadýmá
bary, vás bere za chřtán: spíme na krásné hvězdě.
»Ale čas utíká. Nelze ztratiti ani vteřinu. Tabák. V zá
koutí ulic prohledáváme temno; obchodníci rozloženi na kři
žovatkách jsou na stráži. Musíme se dát do běhu: ruce v kap
sách, rozhlížíme se. Café-bar. Ze dveří do ulice se rozlehne
mechanické piano. Vůně alkoholu roztančila milence.
hrdinnost je nesrozumitelnější a grotesknější než plai-
doyr G. Shawa.
Bohudík nedosahuje moderní hrdina,
na př, Lenin, velikosti dramatických heroů.
Není snem,
ZAHRADA.
Zahrada s basinem uprostřed.
Zlaté rybky.'
Záhony kvetoucích keřů a květin.
Přichází dívka s hochem.
Usedají si na lavičku
Dívčina ruka, kterou hoch
zamilovaně políbí.
Hoch utrhne z keře opodál růži a podává ji dívce.
Orosená růže.
Přichází listonoš a podává dívce psaní.
Uplakaná tvář dívčina.
Část obálky s americkými
známkami.
Dívka sama u zábradlí zahradní terasy drží zmač
kaný d opis.
ani mystickým vytržením. Celkem vzato, je Lenin hrdi
nou národních hospodářů a sociologů. Básníci a drama T
tikové, kteří živíte lidi něčím jiným než národní hospo
dáři, obdivujte se kajícně a mlčky národnímu hospodář
ství, které řízeno Leninem, tak dobře dovedlo nasytit lidi
»Jsou tam.
»Na okrajích stolů, na okrajích rtů hoří cigarety: nova
chlebem.
hvězda zpívá starou a smutnou píseň.
jeho metafysická hrůza nebo náboženské
Sexus
Je možná odvrátit hlavu nazpět.
zbožnění nezachrání hrdinnosti pro moderního člověka.
Slunce se usadilo na stromě a záblesky na okenních
Metafysická hrůza pohlaví bylo to jediné, co činilo We-
sklech jsou výbuchy smíchu. Veselý příběh jako .krám obchod-
dekinda a Strindberga, Lulu i slečnu Julii zajímavými.
nika barvami.
(Charlie Chaplin).
»Chaplin vystěhovalce
»Kymácení a nuda ukolébávají týdny. Jsme už syti pro
cházek na palubě: od vyplutí je moře bez barvy. Kostky, které
vrháme nebo karty nedají nám zapomenouti na to město, kte-*
Našemu mládí byla tato dramata stejně eksotickými jako
cestopisné povídky z Tahiti. Stejným zdrojem zakázané
odvahy. Ale po tom, když nás opeřila válka a otevřeli
jsme zelená dvířka svých očí, poznali jsme, že země je
ré se chystáme poznat: život je v sazce.
»Je to déšť, jenž nás uvítá v poušti těchto ulic. Ptáci a
naděje jsou v dálce. Ve všech městech jsou sály a restauranty
Nemyslíme už, díváme se jen na obličeje hostů, na
dveře nebo na světlo. Což víme, že teď je již třeba zaplatit a
jít? Což nám nestačí chvíle, která již uprchla? Jest k smíchu
vždycky člověku nejblíže a že láska je jediný dar. Tra
gedie tančila nyní před námi po hlavě groteskní tanec.
PALUBA LODÍ.
studené.
Aplaudujem jejím skvělým komediantům, kteří se až do
Dívka stojí u zábradlí paluby a drží v ruce kapesník.
Mořské vlny za zábradlím.
Vlny vzrůstající.
Mrak na obzoru moře.
Námořníci odnášejí s paluby lehátka. Pomalý déšť.
Hra vln a deště.
Vlny- stále vyrůstají.
Rackové v dešti.
potu ufilosofovali pro naši zábavu. Láska, která za všech
všechen tento neklid.
časů je přece jen nejvěrnější básníkům, zjevuje i novým
A smějeme se smutně, jako hrbáčei.
dramatikům svou básnivou tvář. V tom je nová kultura
Zdá se, že Charlie Chaplin jako smějící se kouzelník do
vedl dáti jediným švihem své hůlky americkému kinu neoby-
lásky. Pod tímto zorným úhlem je AYedekind stejně kul
turní asi jako Shakespeare. A úsměv americké kinolie-
čejnou moc, takže neuvěřitelně předčil všechno ostatní. Vše
chny filmy, které vycházely ze studií v Los Angelos, se líbily.
rečky je kulturnější obou. Konečně se žena domáhá kul-
Byly to dlouhé jízdy bez jediného slova, bez zbytečného ge-
lurnějšího a racionálnějšího úkolu ve světě. Neboť ani
Prázdná paluba.
Byly to filmy Douglasa Fairbankse, Rio
sta, sensační únosy.
Wedekind nedokázal Erdgeistern (Lulu), že muž je z ně-
Zmoklá vlajka na stožáru.
Lodní reflektor v houstnoucí
tmě.
Obrovské vlny.
Jima, Tom Mixe; byly to spletité historie bank, zlatokopů a
čeho jiného než ze země. Jako ve všem v životě, i v lásce
Ohromná mlčící kancelář a hlava člověka s cigaretou v
dolů.
je štěstí jedinou věcí, kterou lze nejbezpečněji zvážit
ústech, hlava, jež myslí a její myšlenka stává se celými Spo
jenými státy, celou Amerikou, celým světem. U této hlavy te-
důvody lásky i života.
Toto mlčelivé
lefon sjednocuje lidi a svět temným zvoněním.
Realistická a porealistická kritika, které uctivě dě-
zvonění v kinu nenahražuje-li dobře staromódní tragiku zvučí-
TMA
kujeme za její léky, vytvořila dobré karikatury hrdin.
čího rohu ve hloubi lesa našeho romantického Alfreda de
jíNa př.: Sternheimovský cyklus výsměchu:
Vigny? Dveře se otvírají, zavírají a černí lidé, lidé silní
Aus dem
a
Rychle vystupující stříbrné bubliny vzduchu.
Rozjasňuje.
Temná zeleň vody, kterou pomalu padá neurčitý tmavý
předmět.
ženy beznadějně zjemnělé nebo lehkovážné vstupují nebo vy-
bürgerlichen Heldenleben«, Shaw.) Bohužel, poznali- jsme
Cházejí se štěstím nebo neštěstím v nskou.
právě tu, že to bez hrdinů nejde. Neboť ani směšnost
Kino U. S. A. osvětlilo všechnu krásu naší doby, všech-
nezbavila nás víry v hrdinnost. Ba, dovedeme být právě
Ale tento lesk, který
nu tajemnost moderního mechanismu.
vděčni za všechny ty všední, obyčejné a prosté stránky
promítalo, byl tak snadný, tak přirozený, tak málo afektova-
Předmět dopadne na
holé úskalí mořského Mna.
Rozjasňuje se více.
Jeto prázdná krabička
od olejových rybiček.
Hejno stříbrných rybiček mihne se bleskurychle kolem
krabičky.
ný, že jsme jej sotva zpozorovali.
hrdinské postavy. Realistická kritika nedovedla dát svým
Ale byl to přec jeden z největších a nejdůležitějších umě-
hrdinům úkolů, hrdinských úkolů realistických.
leckých objevů. Všechno bylo naráz obnoveno.
Tato nová krása, tak lehce odkrytá, byla provázena
technickou dokonalostí, která byla neznáma až do našich dnů.
Režiséři Spojených států porozuměli dramatu, které se ukrý
valo v klíčové dírce, v ruce, v kapce vody.
Vliv této nové moci byl hned cítit. Myslím, že všecka
francouzská poesie hluboce podlehla tomuto zjevu. Divadlo po
malu
Nechtěla pochopit, že úkol hrdin je konkrétní. Že jsou
hrdinští u svého díla, nikoli však někdy u své že
ny. Konečně, tato kritika nepochopila, že hrdinnost je v
č i n u, který může být zvážen a změřen, že hrdinnost
není v temperamentu. Pro Čechovy, Gorké, Tolstoje
umíralo mnoho hrdinských povah v ničemných koutech
Vodní proud siůete krabičku.
Stříbrné bubliny, které rychle
vystupují vodou, až splynou
s pěnou mořské hladiny.
se proměňuje ve styku s
opravdu, až příliš pomalu
