-* 3 ' 
6 
tk 
’V-'T 
Mi«> — 
Ní.l.* aAÍÍ“«. 
í. rrc'**. 
První básník točí se na ruce v rohu stolu, rozmýšleje se, jak 
choditi po nové zemi. Nekonečně zjemnily se naše smysly a 
naše záliby mění se pohybem vteřinové ručičky kapesních ho 
dinek. SMRTELNÝ SKOK 
diny 
hlučnost pulsace se ztišila 
nutí. Čím se vám odměníme, hrdinové, dávající nám chutnati 
okamžiky tak nevyrovnatelné. Stydíme se za šustotu bankovek. 
Graciesně nám 'dovolujete zatleskat! a radost protéká konečky 
prstů 
mezi lanovím 
viduality jsou oblíbeny a program, v němž se čte jejich jmé 
no, jest sváteční pro přátele kina. Jsou jimi: mrštný Fair- 
banks, Pickfordová, Talmadge, z dětských herců a hereček: 
Jackie Coogan a Babby Peggy, z tvůrců grotesky: Chaplin, 
H. Lloyd a Linder. S nedočkavostí se očekávají hry dobro 
družné, dobře a rafinovaně komponované, paradoksní, nikoli 
již nudné a dlouhé seriály ä la »Cirkus King«; bouře smíchu 
nejlépe kvalifikuje skvělou výstřednost a vznešené umění 
americké grotesky, přírodní snímky, módní přehlídky ve filmu 
mají vždy svou poutavost, jsou-li obrazem vzdálených krajů 
a exotických zvláštností; totéž se týká nesmrtelné a vždy se 
ohrožující sympatie pro látky a situace erotických filmů.« 
telé a jejich spolky 
původní zprávy, nebo na přetiskování reklamních noticek; 
bylo by si přáti, aby se prolomily břehy zdrženlivosti naší 
žurnalistiky vůči našemu modernímu a živému umění; jest 
třeba filmové rubriky a premiérových referátů; potřebuje jich 
obecenstvo, aby bylo orientováno o množství produkce, fil 
moví ředitelé, aby korigovali svá kritická měřítka, filmové 
umění samo pak, aby se zhlíželo ve veřejném zrcadle chyb a 
A. Černík. 
mlčí o filmu a omezuje se buď na ne- 
i my jsme na prahu poslední ho- 
libujeme si v její hrůze, jisti, že je dočasná. Hrozná 
je nám, jak při krásném procit- 
předností. 
je to naše radost, která nadlehčuje vás v prostoru 
je to náš potlesk? Jak lacino si vás kupuje- 
štědří. Rozdávající svůj život. 
4. Utancovat se s krásnou TISAN k smrti či založit IN 
STITUT PRO ROZTANCOVÁNI SVÉTA?. Žongléři hází mí 
čem globu mezi hvězdami a na točnách bílí medvědi trpělivě 
balancují udiveni neklidem té bílé koule. Chtějme žít své ne 
jistoty, vždyť unaví se snad jednou žonglérské ruce. TAN 
ČEME!! 
ine 
i 
v 
SENSIBILITA KAŽDÉHO JE JEHO GENIEM. 
P 
A 
Promítněme diapositiv této věty na každé plátno, do 
tmy prostoru ať pasažér čte jej vyšitý na černém sametu noč 
ního Atlantiku; vpišme ji do imaginárních pásem fantaskního 
snění a života. Buďme citliví jak radiové přijímače, abychom 
jednou nelitovali nevyplakané slzy a opomenutého smíchu — 
vždyť tak nešťastný a nedokonalý je ještě svět, čekáme-li ra 
dostně týdny ohlášený film s Chaplinem či Harold Lloydem — 
chtíce se smát. Příliš tragický je ještě svět a příliš tragický 
je clown hrající jeho komedii — neboť i on někdy pláče. Oře 
chové skořápky naší radosti na oceánu slz. Vysušit moře a 
nechat jen několik zelených jezer vysoko — vysoko v horách 
a bude-li třeba časem si zaplakati — a to bude — utečeme 
k nim. — 
A 
N 
R 
I 
P 
S 
U 
N 
1 
> 
Ballet grěque 
Skromní šaškové cirků proč netoužíte po reformátor- 
ství? INTERNACIONÁLA SMÍCHU 
lat? Až smutek malé milenky rozjasní se v kozelcích a meta 
ných hvězdách či tisícerých pošetilostech nesmyslných, ale tak 
směšných jejího milence na cestičce v parku, až večer než 
usnou dvouletí táta s mámou sehrají údivné, rozkošné rozesmá- 
vající hry s židlemi a s svými těly, až ve škole profesor zoo 
logie napodobí hned krajtu, tygra či bude trilkovat jako slavík 
anebo oživí fantom posledního buržoy pak — ne nebudeme vám 
stavět pomníků 
ani tam nebudou, spíše vás zapomeneme jsouce vámi samými. 
Barnumsky, neboť jak jinak bych chtěl rozkřičet svůj obdiv 
pro vás clownové, cirkusové hvězdy, čarostřelci, akrobaté, 
žongléři, krotitelé, equilibristé, excentrici, kouzelníci/tanečni 
ce. Nepotřebujete toho, vždyť nová hvězda ukazuje cestu od 
zesmutnělých předměstských dveří; bílým, černým, žlutým i 
rudým svítí tato nová hvězda. 
Nová hrdinství, nová mythologie, nové skutečnosti pro 
lamují špínu světa. 
Oslavme malé uprchlíky, chodící z města do města za 
cirkusovými vozy s šelmami, oslavme malé uprchlíky 
néžích, kde 5. JIM kouzelný střelec kreslí jich silhuety 
minkám jsou posílány dopisy 
nedalo by se něco dě- 
»Které filmy jsou obecenstvem opomíjeny?« 
»Obecenstvo jest většinou chladné k filmům uměleckého 
rázu, myslím tu především na film látky divadelní, (»Salome«, 
ač hrána Nazimovou, propadla), na špatné operety, kopírované 
podle divadla, k filmům literárním (řada českých filmů), neboť 
bude vám asi známo, že krásná Franceova povídka Crain- 
quebille, již jsme hráli pod názvem »Pařížský hokynář«, hra i 
sociální i vtipná podle měr literárních měřítek, nedočkala se 
vůbec ani průměrného zájmu. Jeví se tu typicky odlišnost fil 
mu a jeho prostředků od jiných uměleckých teritorií, film není 
ani slovem ani slohem, ale žije na př.*kouzelnictvím Chapli- 
novy mimiky.« 
ale vaše historie budou v dějepisech 
ne 
»Hráváte i staré filmy a které a jak často?« 
»Film stárne velice rychle a kino nehraje zpravidla vů 
bec minulých filmů. Činí tak nejvýše v mrtvé letní sezóně. 
Premiérové kino, jakým jsme vedle několika málo v Brně, 
jest si vědomo, že zastaralá technika, nejmenší' chyba, vada 
kulis, sebemenší nehybnost režie, překonaný způsob hry, roz 
bředlost a ostatní vady, jež kdysi byly přezírány, nejsou obe 
censtvem, jež stojí na výši moderního filmu, promíjeny. Hra- 
jeme-li tedy přece nějaký starý film, pak jest to jen film, jenž 
v době své modernosti byl nejmodernějším 
»Jak si představujete vývoj filmu? Které směry dosud 
vítězily a které zvítězí?« 
»Vývoj filmu sleduje technickou a uměleckou vysi. Pro 
stá zábavnost není timto cílem. Jsou tu požadavky umělecké 
dokonalosti, rozumějte ryze filmové. Veliký úkol na této práci 
má režie. Jmenujeme-li mezi novými režiséry Griffithe a z 
části Lubitsche, jenž v Americe může načerpati několik do 
brých poznatků, jež mu chyběly při jednostranném aranžová- 
ní davových scén, i při filmování Rosity s M. Pickfordovou, 
podtrhuji zvláště činnost Chaplinovu za jeho vlastní filmy . a 
za »Pařížskou maitressu«. Vývoj filmu jde k zhuštěnosti, k ú- 
sečnosti, k obraznosti a k optickým klamům. Seriál dnes je 
Je to veliká 
v ma- 
a ma- 
.« 
Maminko neplač! Přála sis, aby mne princezny 
milovaly a já jsem milován všemi. Plakáty 
křikují pýchu tvého srdce po celém světě. 
roz- 
Proč jsme neuposlechli projevů dobrodružných příhod 
a vzrušujících filmů! O co jsme se připravili! 
Disposice půdorysu navržena tak, aby každý návštěvník musil pro 
jiti šatnami a odložiti dříve než vstoupí do vlastních místností 
kina. Množství východů umožňuje rychlý útěk z chodeb přímo 
do volného prostoru, vypukne-li požár. V prvním pořadí jest foyer 
buffetem, kavárna na terase. Buffet spojen výtahy s menší 
kuchyní^ v souterrainu. Do kabiny kjnooperatéra vede zvláštní 
schodiště v průčelí kina; kabina jest nad buffetem. — Kinemato- 
graf jest zařizen se scénou, aby se v něm dala provozovali diva 
delní představení nebo kabaretní výstupy, varieté, pantomima, 
balet mezi kinomatografickým programem. Vnitřní zařízení bylo 
by nejvýhodnější: ohýbaný nábytek, plakáty, reklamy, fotografie. 
Stěny naprosto hladké a jednobarevné. 
Aréna na předměstí. Je snadno se zamilovat do výboj- 
ných knírů krotitele. Clown má červené skvrny na tvářích, 
neveselé jako hektické růže a vypravuje bezzubému lvu svou 
historii: clowna clowinů, neboť byl tak slavným, že králové 
chodili do jeho šatny, a jednou zavěsiv se očima na malé. prsy 
své ženy, chystající se k sensačnímu skoku, jednou mu padla 
k no Im um jak odkudsi hozená růže a její krev, ta krev, která 
tak vřela v náručí, srážela se na špičkách biz^arních střevíců. 
A ty hektické růže v malé aréně tmavé jak uschlá krev z biz- 
zarních střevíců ve skříni. Je nutno hráti až do konce. Ve 
smíchu mladé šičky usýchají jeho slzy, vždyť ten smích zvoní 
jako smích zabité. A jednou usedne po levici malého umrzlého 
děcka soudícího svět skrze úsměv drtinového šaška z výklad 
ní skříně. 
s 
anachronismem a toliko narkotikem pro nervy, 
skladba na malé théma 
»Pokud je kino soupeřem divadla? Jaký je poměr obou? 
Co shledáváte na současném filmu špatným?« 
»Film nemůže býti nikdy konkurentem divadla. Území, 
í repertoár a prostředky divadla jsou velmi odlišné a zcela cizí 
kinu. Divadlo obroditi je věcí jeho moderních duchů, sociolo 
gů, režisérů, stavitelů jevišť a scén. Vzájemný poměr obou 
umění je dán jednak jejich funkčností, jednak uměleckým ob 
sahem a tvarem, oboustranně zcela samostatným a neodvis- 
lým. Znám jediné největší nebezpečí filmu, reakční a příliš 
násilně vtlačované do filmu: toť požadavek výchovnosti, na 
němž by ztroskotal. Tato vada, již někteří pedagogové suge 
ruji za nejvyssi ctnost, zabrzdila by vývoj filmu na dlouhou 
dobu. Toť nebezpečí obsahové. Z nebezpečí formálního jest 
domnívati se, že herec divadelní jest také hercem filmovým. 
Jiné zvyky, jiné tradice, jiná technika si žádají jiných umělců. 
Byl-li ku hře »Cyrano de Bergerac« přizván do Itálie herec 
francouzského divadla pro typickou úlohu, nevyvrací našeho 
na puj- tvrzení. Hra je totiž zfilmovaným divadlem.« 
.« 
FRANT. HALAS. 
as 
nul M l r 
ředitelem kina 
i 
iUSUÍII 
ÚP 1 - 
v v / 
• / 
Člen redakce »Pásma«, chtěje získati něko 
lik konkrétních dat z prostředí dnešních vedou 
cích činitelů stálých kinematografů, určujících 
program, pozorujících psychologii svých návštěv 
níků, v nemalé míře vykonávajících vliv 
čovny a nepřímo na výrobny filmů, navštívil ře 
ditele »Bia Universum« v Brně, p. H. Fant u, 
jemuž položil několik otázek. Pro mimobrněnské 
a zahraniční čtenáře podotýkáme, že uvedené ki 
no jest největší v Brně a s dvěma, třemi kiny je 
světelným divadlem aktualit, jež časem reprodu 
kuje i před Prahou. 
J. E. Koula. 
O • 
Film 
»Co soudíte o budově a místnostech kina? Jaké jsou 
nejčastější vady místností kina?« 
»Nejhorší místnosti kina jsou tak zv. adaptované míst 
nosti, jež nebyly od počátku pro kino určeny. Kino si diktuje 
některé zvláštnosti, především naprostou účelnost.« 
»Co byste mi mohl prozraditi o finanční otázce dneš 
ního kina? Kdo jest největším nepřítelem filmu a kina?« 
»Finanční problém kina, od něhož závisí nerušený chod, 
od něhož jsou dále odvislé akce, s kinem související, jako 
přednášky, dětská a lidová představení, školní a odborné pro 
gramy, je zatěžován vedle drahé ceny některých filmů 
vinek, zákonnou dávkou ze zábav a specielní městskou brněn 
skou dávkou z reklamy. Veškery dosavadní akce za odstra 
nění těžkého břemene jsou bezvýsledný. Přeměna zákona o 
licencích kin, dávaných spolkům, nebyla nejšťastnější. Spolek 
zřídka se věnuje odborným otázkám kinematografickým a po- 
zorujete-li pozorně úhrnnou činnost kin, vidíte mnoho des 
orientace a bezcílnosti.« 
Auf dem 2. Kongreß für Ästhetik und Kunst 
wissenschaft in Berlin hat Dr. Adolf Behne 
einen bedeutungsvollen Vortrag gehalten, den 
wir im folgenden im Wortlaut zum Abdruck 
bringen. 
Der Film, wie wir ihn heute im den Kino-Theatern sehen, 
ist von einer geradezu grotesken Kompliziertheit. Seine Mit 
arbeiter sind so zahlreich und gehören so verschiedenen Ar 
beitsgebieten an, daß die Frage nach den Elementen dieses 
Gebildes schwer zu beantworten ist. So ziemlich jede Kunst 
arbeitet am Film mit, der nach der Buntheit seiner Komponen 
ten selbst die Oper weit iibertrifft. Aber welche Kunst arbei 
tet im Film primär und elementar? Die meisten offenbar doch 
nur peripherisch. Und doch ist es sicher, daß der Film als 
Kunstwerk nur sein kann, wenn er etwas anderes zu sein ver 
mag, als das mixtum compositum von 100 Nebenberufen. 
Wie ist es? Ein Dichter hat einen Roman geschrieben. 
Ein Schriftsteller macht daraus ein Manuskript. Schauspieler 
und Regisseure werden vom Theater engagiert. Ein Architekt 
baut Außen- und Innenräume. Die Natur wird gleichfalls en 
gagiert, als Berg, Wiese, Wald. Komplizierte Beleuchtungs 
anlagen. Maler, Bildhauer und Kostümkenner. Dann wird das 
Filmmanuskript gespielt 
nicht pantomimisch. 
Szenen im Manuskript gespielt, sondern ganz unabhängig von 
der logischen Entwicklung. Denn das Spiel geschieht ja über 
ist das Spiel 
der einzelnen Szene so, wie es sein soll, vom Apparat fest 
gehalten, so wird der ganze Bühnenaufbau abmontiert. Mit 
allen seinen Farben, Dreidimensionalitäten, Bewegungen, Lich 
tern, Schatten, Menschen ist er gebaut, nur, um in ein Stück 
Schwarz-Weiß-Fläche verwandelt zu werden. Viele zusam 
mengesetzte Bilder ergeben am Ende einen Gelatinestreifen, 
der x-mal kopiert wird und 1000-x r nial durch den komplizier 
ten Vorführungsapparat gedreht wird, in besonderen Theater 
räumen, bei Musikbegleitung. Er wirft seine Photos als Pro 
jektion so schnell hintereinander auf die Leinwand im verdun 
kelten Raume, daß ein fortlaufend bewegtes Bild entsteht — 
unterbrochen nur von kurzen Schriftworten, begleitet von La 
chen oder Weinen oder von Langerweile. Wirklich ein un- 
»Jaký je poměr správy kina k obecenstvu? Jakým způ 
sobem si určuje obecenstvo program?« 
»Kino, t. j. jeho správa je ve velice úzkém kontaktu s 
obecenstvem, neboť kino převážně závisí na zálibě a vkusu 
obecenstva. Rozhoduje tu všeobecně ráz a velikost kina. Jsou 
kina, jež provozují určité specielní filmy, filmy určité pro 
dukce nebo určitého 
nejmarkantněji 
kých. Veliké kino nehraje 
no- 
směru, pak jsou kina obecná, z nichž 
se jeví odraz obecného vkusu v kinech veli- 
ani výhradně tak zv. společen 
ských her či tendenčních her, nýbrž sestavuje program nikoli 
všeobecnému, nýbrž spíše každému vkusu, 
stému anket, losování a soutěží 
artistu, jenž za oceánem 
hustší sítí kin, jež jsou obecenstvu tak běžná jako noviny, kde 
poměr ke kinu je srdečnější i vážnější než dosud zde, jsme 
nepoužívali, neočekávajíce mimořádných výsledků. Také jinak 
nevyslovuje obecenstvo ani přímého a hromadného přání v 
těchto směrech a určuje-li si — což nepopírám — program, 
děje se to jinak než projevem přímým. Za tento projev mluví 
návštěva, nálada hlediště a také, neboť pokladna chce býti 
v rovnováze, stav pokladny. 
»Kdo tvoří největší část obecenstva kina? Měšťáci, polo- 
proletáři, proletáři? Staří, mladí?« 
»Kádr návštěvníků sestává ze středních vrstev a děl 
níků. V dobách průmyslových krisí, v čase nezaměstnanosti 
projevuje se krise i v našem kinu. Návštěva klesá a neveselý 
obraz hospodářského života se přenáší do, řídkých řad seda 
del.^ Stáří nevyhledává kina: hledí na film jako na hloupost, 
nevážnost, dívá se soucitně a mysanthropicky na obecenstvo, 
jež vychází z bran biografů. Mládí však 
převaha a vytrvalý zájem dokazují, že mladé 
mladému člověku. 
Amerického sy- 
o nejlepší hru a nejmilejšího 
je velmi oblíben a také umožněn 
»Která filmová produkce, t. j. která země dodává vám 
největší množství filmu?« 
»Nejsilnějším naším producentem a dodavatelem jest 
Amerika. Její filmový průmysl jest prvním na světě, a jako 
průmyslové odvětví jest v samotné Americe na 4. místě hned 
po bavlně, oleji a oceli. Důležitým faktorem jsou příčiny ob- 
chodně-vývozní, moderně-technické a umělecky-kvalitní. Ame 
rika má svá odbytiště v celém světě, kdežto Itálie a Francie 
neproniknou tolik, leda nejlepšími pracemi, jejichž sláva jde 
napřed. Americká filmová technika jest dosud nejdokonalejší 
a nedostižná. Ro ní přichází technika románského filmu (franc. 
a ital.) a severského (němec, a dán.). Po stránce umělecké má 
téměř nejschopnější herce. Obsahy amerických filmů jsou v 
určité nevýhodě onou tendencí bohaté Ameriky, jež vrcholí 
pravidelně náhlým bohatstvím, jakož i určitým nedostatkem 
citového bohatství, jehož evropské filmy mívají zase absurd 
ně mnoho. Po americkém filmu, z něhož naše kino kryje % 
potřeby, přichází film francouzský a další. Český film se hraje 
zřídka. Obecenstvo se mu brání, ježto není dosud schopen kon 
kurence, trpí kvalitou, tématy, herectvím, jest lepší poněkud 
ve fotografii. 
stumm gespielt; stumm, aber doch 
Es wird nicht in der Reihenfolge der 
<C 
haupt nur für den photographischen Apparat. 
žije pro film a jeho 
umění náleží 
« 
« 
»Kteří herci a herečky mají největší oblibu? Který druh 
hry jest nejhledanější?« 
»Jen moderní, hrou a výrazem vyhraněné herecké indi- 
»Jaký je poměr kina k tisku a opačně? 
»Musím si stěžovati na nevšímavost tisku. Tisk — 
ně jako jiní způsobilí propagátoři filmu, ředitelství škol, uci- 
« 
stej- 
V •