I 
ad 2. Sern patři: Schäffle, Worms, Lilienfeld, Novikov, Kidd, 
Small, Vincent, Fouillé. 
ad 3. Směr nyní nejvíce pěstěný, spočívající na výsledcích mo 
derního bádání psychologického (individuelně-psycho- 
logického, zejména však sociálně - psychologického): 
Comte, Le Bon, Tarde, Ward, Tönnies, de Roberty, 
Giddings, Barth, Achelis, Wundt, Fairbanks, L. Stein, 
Vierkandt, Wiese, Goldscheid, Fisler, Baldwin, Ross, 
Kistiakowski, Oppenheimer. 
ad 4. a) Soustavy na podkladě hospodářském: Marx, Engels, 
Brentano, Dürkheim, Loria, Max Weber, Oppenheimer, 
Pateto, Bucharin, 
b) na podkladě právně-organisačním: de Greef, Fouillé, Eleu- 
theropulos, 
c) na podkladě politicko-ethickém: Comte, Dürkheim, Breysig, 
Simmel, Stuckemberg. 
ad 5. Představiteli soustavy íormálně-konstrukční jsou zejmé 
na Simmel, Vierkandt, Eleutheropulos, Spann. 
Jak patrno, některá jména vyskytují se současně v růz 
ných kategoriích. To značí, že jejich směr není vyhraněně jed 
notný, nýbrž spočívá zároveň na dvou i více podkladech, z 
nichž ten či onen převládá. Zejména skoro všechny tyto sou 
stavy opírají se větší menší měrou o hlediska psychologická. 
Několika rysy bylo by možno charakterisovati jednotli- 
zcela povrchně 
l’ordre regne et il est requis; il s'impose avec mir force irré- 
versible. 
Černošská plastika 
Un re trou ve les Standards humains, sentiments, gestes 
ct volontés qui sont les conditions mémes de notre nátuře: 
l'ordre. L’ordre sé’tablir sur la géométrie. La géométrie est pro- 
prement Funique language humain: création humaine; élément 
de mesure et ďapprégiation de 1’univers; par la géométrie que 
nous nous sommes forgés, alors nous pouvons expliquer le 
rnonde. 
V 
La géométrie est Facte primaire. Elie est aussi le sym 
bole par lequel nous fixons la perfection, le divili. 
La géométrie apporte ä notre esprit les saťisfactions éle- 
vées de la mathématique. La machine ne procéde que de 
géométrie. Notre époque est de géométrie, eile oriente Fex- 
pression de son rěve verš les joies de la géométrie. Les arts 
et la pensée modernes s’éloignent du fait accidentel et la géo 
métrie les conduit ä un ordre mathématique, attitude esthétique 
généralisée, neuve dans l’histoire des arts. 
X*\ 
s 
N 
■ 
O 
La maison pose donc le probléme de Farchitecture en 
posant le probléme des moyens de réalisation totalement neufs, 
le probléme du plan complětement nouveau pour s’adapter ä 
une vie nouvelle, le probléme de 1’ esthétique résultant ďun 
état ďesprit nouveau. 
Probléme qu’ expose alors Mr. Le Corbusier au tableau 
noir par une série ininterrompue de croquis, de schémas: 
La maison est une machine ä habiter c’est obtenir 
la rapidité, Fexactitudes gestes répondant ä des besoins précis 
et généralement Standards: habiter c'est aussi méditation, in- 
trospection, satisfaction élevée. 
Ce qui est pratique requiert 1’ingénieur et ce qui est 
esprit, beauté, ordre, requiert Farchitecte. 
Lhngénieur et Farchitecte ne peuvent étre séparés, ils 
sont deux en un seul homme. 
L'anthropocentrisme appliqué ä la recherche des élements 
architecturaux, nous conduit ä une révision sévére des habitu- 
des professionneles de Farchitecture; il détermine la mesure 
et la fonction des éléinents revisés, les éléments nouveaux de 
la batisse: portes, fenětres, dimensions du plan, etc 
Les moyens nouveaux mettent ä notre disposition des 
libertés immenses. Ainsi, par exemple les murs séculaires n’ont 
plus de raisons ďétre; leur fonction portante disparait et ils 
peuvent étre remplacés par une membrane légěre. L’esthétique 
ďépoque, de son coté, nous éloigne tant des usages et des 
aspects traditioneis, que des oeuvres nouvelles les plus rati- 
onnelles, paraitront les plus subversives: ici, la Physiologie des 
sensations sera un guide sur. 
L’architecture procéde du dedans au dehors: Faspect 
extérieur est un résultat. L’organisation modeme de la maison 
étant gérée par une mécanique complexe nouvelle, le dehors 
prendra une attitude correspondante. Mais la complexité est 
ramenée ä F unité par Farchitecte qui transpose ces fonctions 
neuves dans le champ plastique. 
La loi ďéconomie conduit au travail en série. La série 
n’est pas un tnéfait de Fépoque c’est une contrainte duře, mai 
précieuse, qui conduit ä la perfection, au standard. Le phéno- 
měne ďordre conclut ä la hiérarchie. La hiérarchie établit la 
distance entre Michel-Ange ou Phydias (oeuvres de la passion) 
et la plus belle des machines, (oeuvre plus particuliěre de la 
raison.) En définitive ce que Fhomtne retiend et ce quil 1’émeut 
c’est le produit désintéressé de la passion. 
Mr. le Corbusier termine par un exposé ďurbanisation ae 
la grande ville et déclare que la est le Programme de Farchi 
tecture ďaujourďlmi: étude impeccable de la cellule (le logis) 
étude impeccable et implacable du tracé des villes. (Ici Fépo 
que agit de toute sa masse puissante.) L’Urbanisme étand sin- 
guliěrement le champ ďaction de Farchitecture contemporaine. 
B 
vé tyto směry nebo soustavy sociologické 
ovšem 
takto: 
1. Soustava mechanická vychází z toho, že 
lidská společnost je pouhou částí vesmíru a podrobena jeho 
mechanickým zákonům; jest konečným cílem vývoje celého 
vesmíru, nejvyšším a nejsložitějším výsledkem účinnosti 
vesmírových zákonů. V životě a ve vývoji jejím jde o zvše- 
obecnění a použití fysikálních zásad o nezničitelnosti hmoty, o 
zachování síly, o směru a pravidelnosti pohybu, integraci (zce- 
lení) hmoty a diferencování (rozrůznění) formy, o pohybu ve 
směru nejmenšího odporu nebo největší přitažlivosti nebo o 
výslednici obou složek. V podrobnostech se jednotliví repre 
sentanti této soustavy ovšem různí, ale celkově jde o požada 
vek jednotnosti (monismu), mechanismu a anthropocentrismu 
(člověk střed všeho). Hlavní námitka proti: že jevy společen 
ské a jich vztahy a pohyby tak složité nedají se uvésti na jed 
noduché mechanické zákony velkého přírodního dění a že an- 
thropocentrismus jest věcí překonanou. 
Soustava ethnologická resp. anthropolo- 
g i c k á vychází z různosti plemen, a z boje o bytí, operuje se 
tu známými Darwinovými poučkami o dědičnosti, o měnivosti 
(variabilitě), přirozeném výběru (selekci) a descendenční 
theorií. 
» 
* 
'Wm 
Mac-Dougal: Socialpsychologie. 
Michels: Zur Sociologie des Parteiwesens. 
Oppenheimer: Allgemeine Sociologie. 
Der Staat. 
Pareto V.: Traité de sociologie génčral. 
Ratzenhofer: Wesen und Zweck der Politik. 
Sociologie. 
Sociologische Erkenntnis. 
Ratzel: Politische Geographie. 
Völkerkunde. 
De Roberty: La sociologie. 
Ross: Foundation of sociology. 
Schäffle: Bau und Leben des socialen Körpers. 
Abriss der Sociologie. 
Sighele: Psychologie des Auflaufes und der Massenverbrechen. 
Simmel: Sociologie als Lehre von den Formen der Vergesell 
schaftung. 
Smal and Vincent: An introduction to the Study of Sociology. 
Smal: General Sociology. 
Spann ().: Kurzgefasstes System der Gesellschaftslehre. 
Squillace: Die sociologischen Theorien. 
Steffen: Die Grundlagen der Sociologie. 
L. Stein: Einführung in die Sociologie. 
Sociologie im Lichte der Philosophie. 
Wesen und Aufgaben der Sociologie. 
Stoltenberg: Socialpsychology. 
Stuckenberg: Introduction to the Study of Sociology. 
Tarde: Le lois ď imitation. 
La logique sociale. 
Tönmies: Gemeinschaft und Gesellschaft. 
Vierkandt: Staat und Gesellschaft der Gegenwart. 
Gesellschaftslehre. 
Stetigkeit im Kulturwandel. 
Ward: Pure Sociology. 
Dynamic Sociology. 
Autlines of sociology. 
Worms: La sociologie, sa nátur, son contenue, ses attaches. 
Wundt: Völkerpsychologie. 
Soustava anthropogeograf ická zakládá se 
na vlivu vnější přírody (fysického prostředí: podnebí, útvar 
půdy, zvířena, rostlinstvo), na společnost. Námitka: základ 
tento je nespolehlivý, nedostatečný, neúplný. 
2. Soustava biologická: Společnost jest obdo 
bou biologického organismu. Jednotliví representanti tohoto 
směru tuto analogii provádějí měrou větší až téměř k ztotož 
ňování organismu společenského nebo vzdálenější. Theorie ta 
to je nesprávná jak pokud jde o ustrojení tak pokud jde o čin 
nost domnělého organismu (těla) společenského a skutečného 
organismu živé bytosti. Jest ji pokládati za odbytou v podsta 
tě, pokud se mluví o organismu společenském lze to bráti jen 
obrazně a vpřeneseném smyslu. Ne organismus, nýbrž organi- 
sace tu jest. 
3. Soustavy psychologické jsou buď individu- 
analogií společ- 
mu- 
álně psychologické, operující 
nosti s duší jednotlivce (heroické theorie, theorie velkých 
žů jakožto pák dějin), nebo sociáině-psychologické, založené 
na tom, že kollektivní duše je plodem společnosti. Provedení 
této myšlenky u jednotlivých zástupců tohoto směru je velmi 
různé. Hledisko psychologické, jak zmíněno, v nestejném ob 
jemu vykonává vliv i u zástupců jiných sociologických soustav. 
4. Soustavy na podkladě jednotlivých so 
ciálních věd, zejména hospodářství, politiky* práva, ethi- 
ky nepotřebují zvláštního charakterisování. Podává se z ná 
zvu samého. Jejich vadou vesměs je jednostrannost, tudíž ne 
úplnost a nedostatečnost. Složité jevy společenské a složitý 
život společnosti nedají se plně postihnouti s takového ojedině 
lého, isolovaného, jednostranného hlediska. K tomu je třeba 
sociologie objektivní a universální. 
5. F o r m á 1 n ě-k onstrukční (objektivní) sou 
stavy byly by takovou objektivní sociologickou vědou, ale 
vadí jim abstraktnost, formálnost, bezobsažnost, vzdálenost od 
skutečného obsahového a obsažného sociálního života a bo 
hatství živých sociálních jevů. 
nesprávně 
. 
v 
* : -< :>• 
>■. ■« 
y. •> 
x>>: 
t 
mm 
> 
> 
; 
•V 
í 
:: 
* 
< 
Má 
■ 
m 
> 
f*r ■* 
* 
V 
< v 
: 
v 
:• 
m 
: 
t 
,v 
■ 
i 
•• 
v 
*. 
Ví 
:■ 
#1 
fb ' ’S 
Mr. 
) - 
•a 
.r' t 
* 
’ 
i, ••• 
« 
V celku lze říci, že sociologie 
směrů patrno — 
ticky, ideálem sociologie jakožto vědy objektivní 
jest však synthesa. Takovou synthetickou soustavou, v níž ke 
všem různým obsahovým stránkám života sociálního by bylo 
přihlíženo a podle okolností s různých hledisk a různými me 
todami, jakých dosud v sociologii se užívalo, by bylo pracová 
no, jest na př. sociologie Oppenheimerova, o níž příležitostně 
podáme referát. Pro studium začáteční vzhledem k jednodu 
chosti, srozumitelnosti a blízkému vztahu k socialismu doporu 
čovaly by se práce Wardovy, Gumplowiczovy, Oppenheimero- 
vy, Vierkandtovy, Ratzenhoferovy, jinak malé spisky Acheli- 
sovy nebo Eislerovy, L. Steina Úvod do sociologie a pod. So 
ciologie Gumplowiczova, Ratzenhoferova, Eislerova jsou však 
rozebrány. Velké systémy na př. Simmelův a Paretův pro ob- 
šírnost a obtížnost obsahu pro začáteční studium se nehodí. 
Českého systému přehledného, jednoduchého, lehce srozumi 
telného a době vyhovujícího není. Podporou studia sociologi 
ckého, jak dnes převážně se pěstuje, jest studium sociální psy 
chologie (Wundt, Mac Dougal, Le Bon, Sighele, Rossi). Tolik 
pro první zběžnou informační potřebu. 
K tomu bibliografie významnějších novějších parcí: 
Achelis: Sociologie. 
Ammon: Die Gesellschaftsordnung und ihre natürlichen Grund 
lagen. 
P. Barth: Die Philosophie der Geschichte als Soziologie. 
Breysig: Der Stufenbau und die Gesetze der Weltgeschichte. 
Brinkmann: Versuch einer Gesellschaftslehre. 
Bucharin: Theorie des historischen Materialismus. 
Eisler: Sociologie. 
Eleutheropulos: Sociologie. 
Durckheim: Les régles de la méthode sociologique (též v něm. 
překl.); La division du travail social. 
Fouillé: Psychologie du peuple francais. 
La science sociale contemporaine. 
L’evolutionisme des idées forces. 
Fairbanks: An introduction to sociology. 
Giddings: Principles of sociology (též v něm. a čes. překladu). 
Goldscheid: Höherentwicklung und Menschenökonomie. 
Dr. Greef: Introduction ä la sociologie. 
Sociologie. 
La structure géneral de sociétés. 
Gumplowicz: Grundriss der Sociologie. 
Der Rassenkampf. 
Sociologische Staatsidee. 
Kistiakowski: Gesellschaft und Einzelwesen. 
Müller-Lyer: Phasen der Kultur und Richtungslinien des Fort 
schrittes. 
Loria: Problemi sociali contemporanei. 
La sociologia. 
jak z různých těchto 
pěstována byla dosud skoro výhradně analy- 
a universální 
li . 
Un esprit nouveau plus fort que celui des races et plus 
fort que les influences du milieu géographique, passe dessus 
les habitudes et les traditions et se répand sur le monde entier 
avec des caractéres précis et unitaires. Ces caractěres sont 
aussi universels et humains que jamais. Pourtant jamais aussi 
le gouffre ne fut si grand qui sépare Fancienne société de 
notre société machiniste. Un siěcle, 
s’oppose ä 400 siěcles antérieurs. La machine basée sur le cal- 
cul issu deš lois du monde, a dressé face aux divagations pos- . 
sibles de notre esprit le systéme cohěrent des évěnements de 
la phisique. La machine imposant ses conséquences ä notre 
existence incline notre esprit verš la pureté; eile modine de 
cadre de notre vie. 
.v 
-• 
- 
* 
i 
*i m 
v. 
> 
v 
O 
: 
•• v 
i 
I 
) 
> 
! ? 
ř 
1 
< 
1 f 
i 
* 
i: 
t 
1 
' 
< 
I 1 
x 
) 
I 
{ r 
< 
ce siěcle dernier 
- 
; 
l 
a 
i 
> 
wmm 
! 
: 
••• 
. 
;• 
I 
■- 
í: 
* 
< 
- 
1 
! 
{ 
< 
i 
m % 
l 
L ? écart est immense, íossé creusé aujourďhui entre deux 
générations. 
Il n’est pas que les révolutions de barricades; on a as- 
sisté ä divers moments de Fhistorie ä Fanéantissement dun 
esprit ét d’une culture et ä Favěnement ďun autre esprit et 
ďune autre culture. La vie modifie ses conditions^ la face des 
choses est transformée; on ne s’est apergu de rien. Seul le re- 
cul du temps nous a donné plus tard la mesure de ces boule- 
versements. Aujourďhui, nous vivons une époque de boule- 
versements, de erise aigue, La machine, nouvelle venue, aux 
effets déja foudroyants n’a fait, jusqu'ä ce jour, que bousculer 
landen état du choses. 
Il est normal que Faspect des clíoses de notre. existence 
se transforme, qu’en particulier une architecture totalement 
neuve remplace une architecture qui n’a plus aucune raison de 
demeurer. 
::<*■ 
i \ 
m 
I 
m 
1924 
Ozenfant 
Futurismus 
italská moderna. 
Avant que de prendre la parole, le Conférencier fait dé- 
rouler devant ses auditeurs, une espěoe de film reproduisant 
avec une éloquence parfois brutale les objets qui sollicitent au 
jourďhui notre vue et notre intellecte, suite ineohérente des 
spectacles les plus divers, les plus heurtés, les plus contra- 
dictoires, les plus paradoxaux; oeuvres géniales du passé; 
machines impeccables; tentatives hardies de la peinture cu- 
biste, puriste; témoins éloquents de la puissance de Foutillage 
moderne, de la grandeur et de la pérennité des oeuvres ďart 
véritables, de la constance des bases humaines. de Fémotion, 
de Fattachement irraisonné aux attitudes ďautrefois, des vé- 
rités plastiques se dégageant de Fimmense production moder 
ne, etc. ... 
ležela Itálie před 
Jako vdova po duchu, který odešel 
futuristy. Mrtvá plíseň museí a galerií, pach rozkladu minulé 
renesanční kultury. Odumřelé a tížící tradice. Umění (až na 
výjimku impressionistického sochaře optických reliefů, Me 
darda Rossa) zachváceno stagnací a usnulo v mdlobné letargii. 
Futurismus, toť veliká umělecká obroda 
a kulturní zmrtvýchvstání Itálie. Jako výstřel v 
dusnu, jako budíček břeskotného jitra, účinkovalo první vystou 
pení futuristů, první manifest, Marinettim vržený do svě 
ta r. 1909. Závan novoty vyrušil spáče. Futurismus se zrodil 
z legitimní potřeby historické chvíle, měl své účinné poslání. 
Otevřel neohraničené perspektivy nejen vlašským, ale i všem 
evropským mladým umělcům. Byl heslem obrody a spásy. 
Všichni mladí vlašští umělci stali se futuristy; jedině futuris- 
Le machinisme, fait nouveau, crée donc tm sentiment 
-nouveau des choses apportant dans ses bases mémes la fonction 
ď é c o n om i e qui s’oppose aux complexités byzantines ca- 
ractéristiques de Fagonie ďune époque s’effondre aujourďhui. 
Loi ďéconomie, c’est a dire Fexactitude, la rigueur, 
la clarté et Fefficience; le rapport de cause ä effet est limpide; 
4 
* 
✓ 
« 
. 
k