UZ / 
i 
L 
referáty. — LA REVOLUTION SURREALISTÉ. 1. roč., č. 1. 
Orgán surréalismu tak zv. Bretonova zaměstnává se snem, o- 
pojeníím a některými mimovolními, fantaskními a osudovými 
událostmi lidského života a věnuje jim články, noticky (zprá 
vy o sebevraždách z novin), úvahy, fotografické komposice a 
kresby i manifestační předmluvu: »Každého rána ve všech ro 
dinách vypravují si muži, ženy i děti, n emaj 1-1 i nic lep 
šího na práci, své sny ... Surréalismus otvírá dvéře snu 
všem těm, pro něž jest noc lakomá. Surréalismus jest křižo 
vatka okouzlení spánkem, alkoholem, tabákem, étherem, opi 
em, kokainem, morfiem':..« Sny: G. de Chirico. A. Breton, 
surréal. teksty: P. Eluard, L. Aragon, P. Reverdy, kronika: 
Aragon, Soupault, ilustrace: Man Ray (fotografie), Picaso, A. 
Masson, Chirico atd. — MLADÉ SLOVENSKO. Roč. VIL, č. 1. 
až 2. Zagorskij: Nové divadlo v SSSR., .!. Horváth: Nadrealis- 
mus, referáty o: Pantomimě a zmatený o Nezvalově »Wolke 
rovi«. P. Horvátha upozorňujeme, že poisson = ryba nikoli 
jed. — Z MASARYKOVY UNIVERSITY V BRNĚ. Praha obje 
vila právě skvělý zjev divotvorce B. Kočího, jenž je pádným 
dokladem proti materialismu doby a skvělým příkladem pri- 
mérnosti duše před hmotou. Brněnská filosofická fakulta, cítíc 
na horké brněnské půdě podivnou nevolnost a potřebu nějaké-' 
ho konejšivého jedu, nehodlala zůstati pozadu za Prahou, ale 
rozhodla se změniti se v Akademii duchovního ži 
vota, jež by uváděla do základů kontemplativní metody, 
a proto pozvala si za mimořádného profesora filosofie 
(r. 1925) divotvorce Vlád. Hoppeho, osvědčeného mystika a 
neškodného reformátora-íilosofa. Už dříve se připravovala na 
tu změnu tím, že zvala na své stolice ponejvíce jen lidi, kteří 
(podle receptu p. Hoppeho) »žijí vnitřním životem a mají dar 
přenésti požehnání toho vnitřního, života v podobě míru, 
spok j enosti a blaženosti na své okol «. Nemohouc 
zcela pacifikovati neklidné Brno, pozvala si velekněze, jenž 
hodlá vytvořiti Ligu duchovního míru (třídního, ne?), 
jenž hlásá návrat do ráje srdce, jenž vší silou šíří »duševní 
harmonii« mezi lidmi (= bahýnko). Trojí je cesta k této epo 
chální obrodě lidské společnosti: Via purgativa, illuminativa, 
unitiva. Nuže, nové slunce filosofické fakulty Masarykovy 
university hlásá: »Poznání světa, lidstva« a jich reforma jsou 
možný toliko z našeho absolutně prožívaného nitra, jež v 
klidu, míru a práci vyslechnuto, zjevuje nám tajemným vnitř 
ním hlasem božství v jeho vlastní podstatě« (t. j. božství = 
lidský výmysl). »Nynější svět a lidská společnost jsou toliko 
jednou částí, zvláštním případem naší duševní reality«. (Obá 
váme se, aby p. Hoppe nebyl jednou postaven ke zdi realitou, lek. 
kterou byl ze sebe tak špatně zplodil.) Pan Hoppe bude pro- 
váděti reformu společnosti »mnohem hlouběji«, než chce soci- 
alism. Osvobodí lidstvo od »malicherné oblasti po 
hých lidských 
hodnoty, jež je v dějinách vzdělanosti přetrvají, ježto vy 
tryskly z oblasti života sub specie aeternitatis«. »Kdo pozná 
širé obzory svého velkého J á se zářnými krajinami, v nichž 
slunce nezapadá,, nebude se naprosto horšiti na nemožnost 
užiti něčeho trvalého — úzké oblasti smyslové zkušenosti (a 
ponechá tuto vrstvu kapitalistům k dědičnému, nerušenému po 
užívání). Naopak: přesvědčen o přílišné malosti a pomíjejícno- 
sti všeho, co prochází omezenou branou našich smyslů, zvyk 
ne si na široký Oceán duchovního života a na vanutí dechu 
věčnosti.. Jak jsme již několikráte podotkli, přístupu na pláň 
pravdy nemá lidstvo jakožto massa, nýbrž toliko individuum 
zvláštním pochodem duchovního znovuzrození lze vplouti na 
široký Oceán duchovního života«. Systém brněnské filosofické 
fakulty došel zjevem tohoto proroka svého filosofického ztě 
lesnění a výrazu. — O. Flake: 
příliš mnoho plynů ve vnitřnostech«. 
A JINÝM IN CAUSA WOLKER: 
až už své boje vyhraje, zemře, a je tak dlouho mrtev, že ne 
může protestovati proti všem, kteří počítajíce s čítankovou 
slávou jeho jména (ne díla) a se setrvač. obecné úcty, bez 
trestně si dle svého % přistřihují jeho pravdy, jeho myšlenky 
každý naráží na své kopyto, aby sloužily jejich zájmům a zá- 
jmečkům, af jsou již jakékoliv. (). Wolker ve Varu r. 1922.) — 
LISTY HUDEBNÍ MATICE (únor 1925), přes to, že přináší za 
jímavý článek B. Martinů o nesprávné kritice impressionismu, 
tkví stále v konservativem pojetí »opravdové a vážné« hudby. 
Stále opakované fráse o »mladých domýšlivcích, posérech a 
šprýmařích, kteří chtějí plně využiti vládnoucí povrchnosti a 
diletantství ve vkusu obecenstva«, o správním tvoření, »spo 
čívajícím na ušlechtilém národním pojetí Smetanově«, dokazují 
jen typickou konvenčnost a tradičnost celé dneš 
ní naší hudební veřejnosti, ovládané ideologií mnohdy i malo 
měšťáckou. — RUSSLAND. Sonderheft des Anbruch. März 
1925. Kniha, po které jsme toužili. Seznamuje nás podrobně s 
hudebním ovzduším ruským, které dnes nabývá stále většího 
významu pro celou Evropu. Přináší články a rozbory děl nej 
mladších ruských komponistů, Mjaskowskyho, Alexan 
drova, Feinberg a, Glebowa, jakož i pojednání o Skr 
jabin o v i a Strawinski m, jejichž mocným vlivem je 
ovládána novodobá tvorba hudební. Celkově poukazuje na 
mocný vliv revoluce, která někdy činí díla až příliš něžná, tak 
čistě ruská, pravý to opak nejnovějších skladeb západoevrop 
ských, což nemálo přispívá k malému jejímu pochopení v ci 
zině. — Die tollen Bücher přinesly knihu grotesek Mynonových 
ER ANTIFREUD ODER DAS EISENBAHNGLÜCK«. My- 
nona, vyšedší z dadaismu, polemisuje s freudovskou psycho- 
analysou, jež vyvozuje tvůrčí síly lidské ze sexuality. Jeho s 
bezohlednou otevřeností vypravované »případy« bojují prot. 
hypersexualitě a zároveň nastavují zrcadlo době. Jeden motiv 
jest skvěle variován a prokomponován do podrobnosti. Ne 
smyslnost náhody jest stupňována ža do monumentality, hrdin 
ská pósa zesměšněna. Nade vším převahu si zachovává je 
humor. — V nakladatel. E Gottschalk vyšel též kriminál, ro 
mán WALTERA V. HOLLÄNDER »GEGEN MORGEN«. Pří 
pad vrahův líčen zde s ostrou výrazností a zároveň tak, že 
jeho duševní stav a jednání jest nám přiblížen až k samozřej 
mosti. Intensita výrazu. Skvělý stil. Žádná sentimentalita a 
moralisování. Vnucuje myšlenky o hranici normálního a zlo- 
činného. — DIE NUE BÜCHERSCHAU, (tamtéž) přináší v 3. 
sešitě 5. ročníku přehled francouzské literatury v roce 
1923, přehled literatury o sovětském Rusku, studuje M. Herr- 
manna-Neisse o novějším německém,kabaretním básnictví, řa 
du studií, informativních poznámek a bibliografii dobrých no 
vinek německé literatury. Hans B e 11 m e r má ve všech pu 
blikacích tohoto nakladatelství své kresby, jež jdou po stopách 
G. Grosze, jsouce však vyrovnanější, ne tak zcela jen útočné, - 
jako Groszovy, zachycují často těžké a trapné rysy součas 
ného člověka naléhavěji ještě. — LEV BLATNÝ: »POVÍDKY 
V KOSTKÁCH«. Již mrtvo vše, již mrtvo vše, kraj ani ne- 
zavzdychá! Ani slisovány nejsou tyto povídky, než 
fejtony, anekdotami a pokusy o polorealistické a polo- 
expresionistické skizy. Dvacet procent lehkého smyslu pro 
bláznoství, 30 proč. erudice (Jules Romains, Hausenclever), 
několik procent myšlenkové akrobacie, značné procento epické 
plynulosti, ostatek bezbarvá tekutina. Duševní uhlohydráty, 
jichž neměli ani »Tři«, tím méně beztvarý »Vítr v ohradě«, 
byly v nepatrném zlomku zaznamenány. Maggiho a Gráfovy 
kostky budou se těšiti účinnějšímu zájmu. Původní obal žlutý, 
jenž u antikvářů se pokrývá šedavou vrstvou, 
čís. 6., 7., 8., 9. Representativní futuristická revue, redigovaná 
malířem Prampolinim, ohlásila se právě čtyřčíslem, bohatým 
články i ilustracemi. Obsah: Poslední futur, manifest (Světový 
futurismus), v němž jsou jmenováni bez ohledu na časté pro- hrens-Hangeler. Číslo velmi bohaté, 
pastné programové i kvalitní diference nejrůznější umělci růz 
ných národních avantgard (za ČSR.: Čapek, Teige, Neu 
mann!). E. Prampolini: o scénické atmosféře futuristické, V. proti všem dekadencím: proti erudici, Chartreuse de Parmě, 
Orazi, G. Gori: články o futur, divadle, F. Divoire: o francouz. dadaismu a jeho nástupcům, morálce spojení severu s jihem, 
divadle avantgardy (»Chimere«, »Vieux Colombier«, »Art et syfilidě v jejích různých stupních, kokainu, povinnému vyučo- 
Action«, »Th. des Champs-Elysees«), Angermayer: o expresio- vání, polyrythmii, polyfonii, polynesii...«) sepsali redaktoři R. 
nist divadle, Waiden: Aforismy, N. Strunke: o Tajrovově Ka- Magritte a E. L. T. Mesens, otiskuje příspěvky Hanse Arpa 
měrným divadle, passéistický a falešný referát Kodíčkův o (4 básně), Tristana Tzary (3 básně. Remarques, Danse a Bi- 
»modernim« českém divadle, Huszar: o holand. plastickém di- fureation), R. Magritte (Kam až může vésti vývoj), R. G. Ribe- 
vadle mechanickém. Referáty a registrace. Reprodukce: Be- monta-Dessaignes (krásnou povídku »Ariane ou la nue pro- 
nedetta, Marchi. Bragaglia, Prampolini (jevišt. dekorace), De- priété«) a fotografie nebo reprodukce těchto autorů: H. Arpa, 
pero (mechanické figuríny). Paladkii, De Pistoris. Pannaggi, Paula Joostense (papírový komposice a konstrukce), Maxe 
Picasso (scéna a kostymy pro balety »Parade« a »Tricorne«), Ernsta, Schwitterse (komposice), Miss Mallory, americké 
Leger, Pitojev, Marcoussis, Survage (dekorace pro »Mavru« championky tenisu, Picabiovy a Magrittovy kresby. — 
Strawinského), Kiesler, Schmidt, Vesnin. Exter, Tatlin, Feuer- K revui je přiložen Otevřený list Tristana Tzary proti André 
stein, Štěpánova, Bogusiavskaja. Puni. Dokument boje o nové Germainovi pro umělec, urážku v listě »Revue Européenne«, 
divadlo, obrazově bohatý, jehož se činně zúčastnila naše re- pro niž Tzara poslal Germainovi dva své přátele (u nás se 
vue svým 5. a 6. číslem. — FILMOGRAPH. Roč. III.. čís. 9. spory toho druhu řeší soudně). G. slíbil opravdu ve své knize 
V Hollywoodu v Kalifornii, uprostřed největších filmových stu- i v revui, jíž však neprovedl. — VÝSTAVA OBRAZŮ EMILA 
dií světa, kde se připravují, studují a natáčejí nejlepší filmy FILLY (1907—1924). Začátky Fillovy pod vlivem německého 
zeměkoule, vychází tato výhradně filmová revue. Informuje o impresionismu (Autoportrét). V obrazech Lužánky a Portrét 
nových filmech, jež různá studia chystají Světu a mezi články 
a aforismy (na př. v tomto čísle o básnictví: »Největší básní 
není ona, jež jest nejdovedněji konstruována, nýbrž ona, v níž 
jest nejvíce poesie«), kladou krásné smírné, vášnivé, ale *vždy 
výmluvné hlavy Trnových meteorů a Venuší. Nesčíslné glosy 
a články, fota Dot Farleyové, Florence Murthové. Carmel 
Myersové, F. Foxe, W. Russella a našeho člena, spolupracov 
níka »Pásma«, přítele R. Myzeta, který ve »Filmographu« píše 
článek o americkém filmu v Československu. (Myzet, český 
filmový artista, zaměstnaný nyní v Hollywoodských filmových 
studiích v Kalifornii, chystá k vydání zajímavou knížku z o- 
vzduší americké filmové produkce, ze zákulisí největších foto 
grafických dílen světa, s četnými obrázky.) STAVBA. Roč. 
IIi., č. 6. Teige: Moderní francouzská architektura, týž: o di 
vadle pro mezinár. výstavu dekorat. umění v Paříži. M. Stam: 
Moderní stavebnictví. Reprodukce: bří Perretové, A. Perret, 
F. A. Libra, R. Koch (Tři sochař, studie), Gábo (Pomrnk před 
observatoří), E. Linhart (Studie obytného a obchod, domu). — 
Č. 7. Le Corbusier: Obrat v architektuře (»... Účelnost je 
dnešním sudidlem«.), W. Hegemann: Americká architektura 
stavby měst. Rozhled. Výstavy. Časopisy (o Pásmu 5.-n.: 
Toto číslo vyslovuje jasně moderní stanovisko k divadelnictví 
a moderní koncepci filmu jakožto umění čistě optického, foto- Toto střední období je umělecky nejkladnější. V posledním vý- 
genického.«) Reprodukce: Le Corbusier et P. Jeanneret (Domy voji dospívá Filla k optickému naturalismu, k malířskému illu- 
v Auteile, Dům malíře Ozenfanta), J. Chochol (Továrna), Šá- sionismu. Objevují se řetkvičky, chřest, mrkev, cibule, zátiší 
Č. 8. Mimo správný a svrchovaně objektivní článek s artičokem, jimž stínování má dodati plastičnosti, zátiší s cu- 
Honzlův proti stavbě nového divadla v Praze (» ... Jediné, co křenkou, s perspektivismem. Filla zůstal sice kubismu věren, 
by bylo jasné a pochopitelné, je to, že Stavovské divadlo Než není to už kubismus, ale kubistický jen dekorativism. 
nutno zbořit.. Za zbořené divadlo — jiné divadlo — je logika Zcestí, ze kterého není východu, 
z á j m ů« a povede je »k ideálům trvalé antikváře ... Přítomné diskuse o uskutečnění stavby jsou o- NA SVĚTĚ NEJMOCNĚJŠÍ 
tázkou konjunktury zboží určitého umělce-Hilara. Jeho metody Martinů. Autor sám sděluje, že v době, kdy psal tento balet, 
práce i výrobky jsou však zatím eklekticky módní, nikoli mo- neznal uměleckých zásad Strawinskiho. Je zajímavo tedy, že 
děrní.«) Redakční referát o soutěži na Úrazovou dělnickou po- Martinů přichází k bletu svou vlastní cestou. — Balet, k ně- 
jišfovnu v Praze, jenž je principielním kritickým pokynem pro m už romantická epocha neměla vřelého poměru, jenž byl cel- 
poroty a konkrétním posudkem prací a tendencí, jež se v sou- kem cizí romantickému názoru na scénické umění, 
těží uplatnily. Reprodukce: O. Liská, J. Blecha. L. Kysela, F. važován za útvar méněcenný — dochází u moderních hudeb- 
M. Černý, J. Krejcar, Linhart, Mikuškovič, V. Obrtel, Honzík- níků větší a větší pozornosti, obliby a lásky. — Přervanou 
Janík, Cechner. — STAVITEL. Roč. III., č. I. Článek o vele- tradici francouzského baletu XVIII. století — udržuje však 
tržních palácích v Praze od ing. Loudy (s- perspektivami a pů- Rusko. — A je to právě ruský balet, jenž působí sensaci v 
dorysy). Fotografie domů v Quensboro a Detroit, U. S. of. Paříži r. 1908 (Sergěj, Djagilev). Odtud renesance baletu ve 
America. — ROZMACH. Roč. III., č. 3. Inteligentní muži kato- Francii (Strawinski, Satie, Poulenc, Auric a j.). — Jde tedy o 
licismu pokoušejí se o modernější vyjádření svého názoru na to, restaurovati balet a dáti mu opět ztracenou uměleckou o- 
svět a jeho laické i božské záležitosti. Durych sám je neklid- právněnost. B. Martinů je první v Čechách, kdož se o to po- 
ným liberálem, jehož levá ruka nese pochodeň lidového rebe- kouší. Proto vítáme jeho snahy. Hudba baletu »Kdo je na světě 
lantství, pravá krucifix. Tím se stává, že tato revue je živěj- nejmocnější« není výrazově nová. Najdeme tu stylové prvky 
ší, bouřlivější a chaotičtější v politice a v kultuře, principiel- z Rich. Strausse, z Čajkovského stejně jako z Mozarta^ při 
r.ější ve věcech mystiky a pravověrnosti. Přeceňuje politické čemž záleží na tom, že Martinů činí tak úmyslně, aspoň ve 
verše Horovy a sborník »Dav«, z »moderního« umění se klaní většině případů. Balet skládá se z uzavřených čísel (pochod, 
diletantské Bodlákově »Elektrické džungli«, kde argumentem foxtrott, valčík a pod.). Hudba tato poutá bezprostředním, 
proti civilisačnímu umění se uplatňuje toto sentimentální — »muzikantským« kouzlem, živelnou rytmikou a dobrými, zdaři- 
mimoumělecké — hledisko: »V autech se nevozí mystéria, po- lými vtipy. Instrumentace je bohatá, oslnivá a vtipná. (Martinů 
selství, zázraky, moci a síly, nýbrž bahniví lidé s bahnivými j e člendm orchestru Filharmonie.) — Děj upravil si autor sám 
myšlenkami, kterým by stačil vůz na hnůj...« V tomto čísle dle anglické pohádky. Vystupují tu: myší rodina, princ, slunce, 
články: Próteus (Soukromé myšlenky o veřej, událostech), mraky, větry, zed, některé hudební nástroje (fagot, gramofon, 
Scheinost (Cirk. politika ve státě), Strakoš (Ruský antisemi- buben) a j. — js. — VON NEUER MUSIK. (Beiträge zur Er- 
tism), (Literární anketa), H. Belloc (Revoluce). — Č. 4. Vy- kenntnis der neuzeitlichen Tonkunst. (F. J. Marcan. Verlag 
skočil (Poznámky ke knihám), Stříž, Josef Lövenbach (Operní Köln a R. 1925). Str. 320, krámská cena 114 Kč. — Kniha je 
scéna — jeviště hudbou zhybnělých forem, dobře psaný člá- německým sborníkem nové hudby. Rada článků různých au- 
nek, z něhož citujeme: »... Znamenalo by to úplné odhmot- torů: Tradition und Entwicklung (Adolf Weissmann), Uber das 
nění divadla; dospěli bychom tak k biomechanickému divadlu mathematische und dialektische Wesen in der Musik (Ernst 
abstraktních forem, emotivně působících bez vlivů literárních, Bloch), Über die Dauerwerte der musikalischen Kunst (Hugo 
psychologických, dekorativních a imitačních..«) — Naše »al- Leichtentritt), Musik (Arnold Schönberg), Das Problem der 
koholová« revue nenalezla zalíbení u této revue kaditelnic, Form (Egon Wellesz), Zum Problem der Oper (Ernst Křenek), 
Belloca a Bloy-a. — BYTOVÁ KULTURA. Roč. I.. č. 10. Po- Musik und Szene (Ewald Dülberk), Neue Formprinzipien 
slední číslo prvého ročníku důležitého časopisů, jehož red- (Erwin Stein), Paul Hindemith (Franz Willons), Igor Stra- 
aktor — dr. B. Markalous — se svými spoluredaktory a spolu- winski (Boris de Scholzer), Erik Satie (Charles Koechlin), 
pracovníky ze všech zemí začal na nové široké basi raziti ce- Die junge Musik in Frankreich (Paul Collaer), Ildebrando Piz- 
stu novému pojmu moderního interiéru se znatelným úspě-' zetti (Guido M. Gatti), Die Renaissance des Ballets in^ Frank- 
chem. Po známé kubistické periodě v oboru nábytku jest to reich (Paul Collaer), Carl Philipp Emanuel Bach als Dieore' 
nyní u nás druhý pokus na. tomto území, tentokrát pokus o tiker (Otto Vrieslander)' a Versuch einer Bibliographie über 
převrat falešných názorů na umělecko-průmyslové předměty Neue Musik (Wilhelm Altmann) (seznam děl Busoniho, Hinde- 
se stanoviska účelnosti. Některé popudy, jež isme i textech i mitha, Křenka, Pizzetiho, Schönberga, Schrekera, Strawinskiho 
v několika reprodukcích listu dosud nalézali, budou blízkou a Wellesze). — K. Smrž: FILM, vývoj, technika možnosti, cíle. 
dobou úplné industriell typisační vlny přijaty za elementární Je nutno vítat tuto knihu, která českému čtenáři umožnila na- 
pravdy: Obsah tohoto čísla: K. Čapek, J. Šíma (Uměl. prů- hlédnout i prostudovat film. Smržová knížečka je vážným pro 
mysl., uměl. řemeslo), K. Teige (O uměleckém průmyslu a jevem vědeckým. Probírá historii filmu, objasňuje techniku a 
průmyslovém umění), L. Fréchon, E. Prampolini; reprodukce: poukazuje na možnosti a cíle. Její velká přednost je systema- 
Gočár, Ch. Plumet, Paladini, Depero, Bourgeois, fota: U. P. tický postup, který zjednodušuje studium filmu. Ale neien 
nábytek, hygienická zařízení. Referáty. — ZENIT. Roč. IV., -technik, nýbrž i laik najde v knize mnoho poučení a yysvětlení 
č. 35. Toto číslo Micičovy revue otiskuje srbské i cizojazyčná různých triků a ilusí, s kterými moderní film pracuje. Film 
příspěvky od Rich. Behrense, Pohanského, Miciče. Vandercam- poví za sto let to, co zežloutlé stránky knih nebudou uměti 
měna, M. Seuphora, P. Dermčeho (velmi informativní článek říci. A to jsou velké přednosti filmu. — SALON. Roč. III., č. 
s polemickým hrotem o surréelismu). Klekovy eklektické a io. Článek »I. excentrický karneval umělců v Brně« s fotogra- 
romantické návrhy architektur. — VAR. Roč. III., č. 55. Zd. ficmi skupin Brněnského Devětsilu, Raynalův č'ánek o Šímovi 
Nejedlý: Masaryk. Týž: Demonstrace. Jos. Hrdina; Nová kul- (» ... Pro Šímu, a má pravdu, fysiologické sensace. barev a 
tura. — Č. 56. Zd. Nejedlý; Komunistická strana, Jos. Hrdina: linií jsou jediným účelem obrazu...«) s reprodukcemi tří jeho 
Případ Sokratův, E. O. Navrátil: Moravský nebo český sepa- obrazů a fotografií. Glosa o »Pásmu«. — MANOMETRE. Č. 7. 
ratismus? Poznámky.— BULLETIN DU GROUPE DŤTUDES Tento sympatický sešit . čtvrtletní Malespinovy revue, * jejíž 
PHILOSOPHIQUES ET 5CIENTIFIQUES. Roč. II., čís. 2. — redaktor jest naším spolupracovníkem, jest věnován suridéa- 
Skupina, jež vydává tohoto zpravodaje, jest ä jour jak v ohle- lismu, reakci proti surréalismu. Obsah: redaktorův _manifest 
du vědeckém, tak v umění. Moderní elementy mládeže na Sor- suridealistický (».... Všechny techniky jsou dobré, avšak 
bonne seskupily se a konají od r. 1922 své pravidelné před- nejsou než přídavkem ... Jestliže obraz tvoří tělo myšlenky, 
nášky, jež dodatečně glosují v těchto sešitcích, kde čtete vý- je-li masem místo aby byl kostýmem, dobře. Jest určiá fáze 
tahy přednášek, spojené s fotografií jednotlivých řečníků. V y moderní literatuře, jež existuje pouze ve funkci svého 
tomto sešitku vedle referátů o prof. Langevinovi (Collége de šatu...«), jména suridealistův (Doesburg. Rassak, Moholy- _ 
France, vědy fysické), o prof. R. Allendy-m (vědy biologické) Nagy, Teige, Tzara ...), vtipy na surrealismus (1. 
a j., jsou glosovány přednášky Ozenfantova (»0 umění a tne- nám tento výrok Madame Aurel-ové: „Surréalistka? Jsem jí 
chanisované společnosti«.... »Věda nezaujme místa umění..«, již dlouho. Vždy jsem psala, aniž jsem věděla, co chci říci.”« 
Marinettiho, Beauduinova, Juana. Grise, D. Milhauda. Le Cor- 2. »Jsou dva druhy psaní: 
busíerova (».... II fant bien éťablir que la maison est faite Goncourt.« 
pour étre habitée, non pour étonner par son luxe..«, Jeana »Zahradní domy L. Thomase 
Epsteina. W. George. - M, Seuphor: TE PARIJS in TROMBE, nage Abracadabrant (Tr. Tzara) a kritický článek o Breto- 
Týž: PRISE DE VUE DES CRIS. HET OVERZICHT, NROS nově surréalismu (Malespine) (»... Surréalistická literatura 
22/24. M. Seuphor je velmi čilý moderní Holanďan, básník, jest pouze malou společenskou hříčkou media, jež vstupuje do 
jehož vlámsky i francouzský psané knížky veršů ilustrují Kurt transu, mluví vám o planetě Martu, o Lémurie a vyrábí vám 
Schwitters a R. Delaunay, důležitý spolupracovník revue »Het básně Viktora Huga nebo verše p. André Bretona«). — 
Overzicht«, již redigují Berckelaers a Peeters. Toto trojčíslo KULTURNÍ ZPRAVODAJ. Roč. II., č. 1.—2. Orgán Družstev- 
jest z velké části vyplněno Seuphorovým Cabaretem; čteme ní práce, jež vydalo Vančurova »Pekaře J. Marhoula«. Zprá- 
tu Vasariho »Poeme 827«, Schwittersův heslovitý článek »Na- va představenstva. Bibliografie. — MA. Roč. 1925. Č. 1. Ví- 
tionale Kunst«, Vinéovu franc. báseň, velmi obsáhlou kroniku deňská revue L. Kassaka a maďarských aktivistů, zvláště L. 
knih a revui, výňatek z baletu Serg. Prokovjeva a z baletu Moholy-Nagyho, jehož redakcí vyšel v r. 1922 skvělý sbor- 
de Fally. Výtvarné příspěvky: Moholy-Nagy. Peeters, Be- nik »Das Ma^Buch«, jenž reprodukcemi obrazů i technických 
OESOPHAGE. Č. 1. konstrukcí staveb i dopravních prostředků je projevem velmi 
Nová belgická revue se skvělým výběrem spolupracovníků, včasně a ostře moderně orientovaných vydavatelů. Toto ju- 
jejíž humorné prohlášení (» ... Budeme protestovati energicky bilejní číslo, převážně maďarský psané, obsahuje Kassakovy 
spisov. Uhra pokusem o jeho překonání. V té době vystavuje 
s »Osmou«, r. 1909 v Mánesu Červené eso, silně pod vlivem 
Daumierovým. Francouzská výstava v Praze »Les Indépen- 
dantes« r. 1900 
V duchu francouzských expressionistů veliká komposice Pod 
zim. Filla vstupuje do redakce Volných Směrů, které vedou 
Jiránkem, Preislerem, Kubínem. Angažují se silně 
umění. Propagování nových výtvarných 
myšlenek je chápáno jako profanace oficielního 'umění a Filla 
s ostatními musejí z redakce. Obrazem Dvě žehy (r. 1912) 
hlásí se otevřeně ke kubismu, kterému zůstává už důsledně 
věren. Kubismus znamená osvobození formy od optického na 
vrací obrazu jeho obrazovou funkci. Fillovi není 
mocný vliv na mladou výtvarnou generaci. 
společně s 
pro nové směry v 
turalismu, 
kubismus výtvarnou methodou. Není mu prostředkem, jenž 
otvírá výtvarnictví široké, nové možnosti. Na Fillových 
brazech se evidentně odráží nejen vliv., ale celý vývoj ku 
bismu Piccasova. Počátky kubismu Fillova nesou stopy bez 
radnosti. Tento výtvarný chaos rozložených forem nemá dosti 
pevného vnitřního řádu. V barevném akkordu je dominantou 
hněď. Vývoj Fillův jde dvojím směrem. V barvě od přitlume 
ných tonů, k jasným, veselým, prismaticky čistým. Ve formě 
od destruktivního kubismu k řádu, k formovému zjednodušení. 
o- 
-» . 
- B. Martinů balet »KDO JE 
Není z nejnovějších prací 
u- 
«. 
]e po- 
Příliš mnoho duše. to je jako 
ODPOVĚĎ »HOSTU« 
Básník začne patřit všem«, 
Sdělují 
psaní surréalistické a psaní Prix 
...), American Bar od P. Laurenta, E ; Malespine 
se skicou, článek »Sny«, »Car- 
NOI. Roč. 1
	        

Note to user

Dear user,

In response to current developments in the web technology used by the Goobi viewer, the software no longer supports your browser.

Please use one of the following browsers to display this page correctly.

Thank you.