i 
Jos. Hrdina: 
Sociologické soustavy 
Není dosud sjednocení o tom, co je vlastně předmětem 
sociologické vědy, ale zejména ne o tom, jakou metodou so 
ciologie má býti pěstěna. V prvním směru možno aspoň po 
všechně říci, že je to věda o lidské společnosti, o životě lidí 
a o vzájemných stycích lidí jakožto bytostí společenských, o 
skupinách společenských a jejich vztazích, o jejich součinnosti 
a o jejich soupeřství, o sociálním processu a pod. Vždy na ko 
nec máme představu toho, že jde o lidskou společnost, její 
složení, její vztahy v prostoru a v čase, její život zdravý i ne 
zdravý, její vývoj a její pohyb a pravidelnost, rhytmičnost 
neb zákonnost všeho toho. Ale různost a nejistota je v tom, 
jak, s jakého stanoviska, jakýma očima se na to všechno dí- 
vati. Víme, že je už celá řada věd, které se rovněž zabývají 
společností na př. státověda, právo, politika, dějepis, národo- 
pis, národní hospodářství a pod. a jde o to, zjistit, v jakém po 
měru je sociologie k těmto jednotlivým oborům, protože tyto 
jednotlivé stránky nebo obory života sociálního jsou také 
předmětem sociologie. 
To předem možno vžiti za platné, že sociologie je jaksi 
vědou těchto věd,scientia scientiarum, ne ovšem jako pouhá 
výtažková, úhrnná encyklopedická disciplina, nýbrž věda s a- 
mostatná, jíž jsou ony různé obory podkladem. Jest to te 
dy věda rázu universální ho proti oněm jednotlivým 
oborům jakožto specielním. Ale tu ještě zase možná jest růz 
nost hlediska, s něhož se na předmět pohlíží a různost metody, 
kterou se věda pěstuje. Nejlépe si to představíme a uvědomí 
me, uvedeme-li tu několikero systémů sociologických, jak nám 
je podávají odborníci, kteří se věcí zevrubněji zabývali, a po 
kusy o seřadění těchto různých soustav do jakýchsi principiel 
ních skupin. Uvidíme zejména, že tu padá na váhu stupnice 
věd, jak se pokusy o stanovení takové stupnice dály od dob 
zakladatele sociologie, Comteho: mathematika, mechanika, fy 
sika, chemie, bilogie, psychologie, sociologie, logika. 
Američan L. F. Ward uvádí 12 směrů, resp. systémů, jak 
různí sociologové svou vědu pěstují: sociologie jakožto filan 
tropie, 'akožto anthropologie, jakožto biologie, jakožto národní 
hospodářství, jakožto filosofie dějin, jakožto souhrn zvláštních 
sociálních věd, jakožto popis sociálních zkušeností, jakožto 
associacc (sdružení), jakožto dělba práce, jakožto nápodobení, 
jakožto nevědomý sociální tlak, jakožto boj plemen, a uvádí u 
každého tohoto směru jméno sociologa resp. sociologů, kteří 
jsou representanty tohoto směru na př. nápodobení: Tarde, 
dělby práce: Dürkheim, boj plemen: Gumplowicz a pod. Po 
dotýká však Ward sám, že výpočet je jen příkladný, že není 
úplný, a je ovšem na první pohled patrno, že není nijak sou 
stavný, upravený podle celkových, jednotných skupin, jež by 
značily shrnutí těchto jednotlivých směrů pod jakési vyšší 
hledisko. 
moderních jest diktován pouhou účelností. Konstruují 
totiž hypotésy jen co nejjednodušší a nejúčelnějš., z nichž 
přímočarou matematickou cestou vyvozují se reálné a 
všeobecně platné fysikální zákony. Mnohé domněnky 
ztrácejí vývojem moderní fysiky ráz pouhých »pracov 
ních hypotés« (working hypothesis!) a stávají se slož 
kami íysikálního názoru světového. Ekonomisujicí prin 
cipy našly své upotřebení právě v nejtajnéjšim a nejzá- 
hadnějšim dění přírodním. Fysikální analysa vykázala 
dekorativní pudy co nejradikálněji ze svých oblastí. Její 
eksaktní výsledky dokazují lživost snah, chápat priroau 
co mysteriosní souhrn jevů pele mele a sídlo elementů 
naturalistického« 
Kdo chápe 
výtvarnictví. 
»jasnou 
» 
mluvu« stavby konstrukcí dnešních velemostů, antén, je 
řábů, chápe též mluvu stavby dnešních fysikálních ná 
zorů. Tomu ovšem současný stav »libovolného«, byť ne 
vím jak fedrovaného a oficielního výtvarnictví nemá 
raison ďétre. Fysikální zákony vysmívají se pozérství 
tvoření současných, kýčařských a beztřídních umě.ců 
ovšem umělců pouze dle ideologie třídy, která je milo 
stivě trpí. 
Fysikální zákony jsou zákony dění hmotného. Mo 
derní fysika přinesla velezajímavé výsledky o konstituci 
hmoty a odhalila důmyslnými cestami konstruktivismus 
mikrokosmu atomů. Dle dnes všeobecně uznávané a mě 
řeními skvěle potvrzené hypotésy Bohrovy krouží v a- 
tomu jakékoliv hmoty okolo jádra centrálního jistý po- 
čet elektronů. Celý systém jest analogický planetáriím 
i 
Mrakodrap 
Hles van de Rohe 
soustavám. Jádro 
slunce. Estetika dynamické souhry 
planetária jímá mozek každého a představuje nám to 
tožnost konstruktivní tvořivosti přírody v makro- i mi- 
NO VÁ ARCHITEKTURA. 
krokosmu. Počet kroužících elektronů řídí se řadovým 
číslem, které prostě od začátku periodické soustavy 
Vzepřevši se nepřetržitému znovuobjevování senilniňo neo- 
neo- klasicismu, ňnutí Dada protestovalo poprvéPrvní manifesty 
jsem četl ve „ Waag.ii“ r. 1915, v Polsku, v Kunstňcusu, v Bernu 
ve Švýcarsku: 
I. proti obeňoiu s uměním a proti výstavám, které zabily 
řemeslo v umělci; 
II. proti neužitečnému rámci k abstraktnímu umění (které 
nepodává již výseků z přírody, nýbrž vyžaduje nezměnitelnosti 
velkých zdí); 
III. proti páse nadčlověka, jiz si od renesance umělci osvo 
jují ve společnosti; 
IV. pro bezprostřední spolupráci všech výtvarných umění 
v obnovené architektuře. 
prvků nese dotyčná hmota co prvek. Tak na př. v a- 
tomu železa krouží kol jádra 
! 26 elektronů ! 
Do konstrukce atomu dávají dobře nahlédnouti 
dimense jeho součástí. Ty jsou grandiosně nepatrné. 
Ukazují zřetelně, jak daleko sahají již dnes prostředky 
fysiky měřící. Dokumentují též neúmornou zálibu lid 
ského ducha v kráse logických pochodů, jimiž vniká 
v dimensionelní poměry přírodního dění. 
Atom vodíku má průměr: několik milionin milimetrů 
Takové lepší usoustavnční těchto jednotlivých sociolo 
gických směrů a jmen podávají nám Loria, P. Barth, Eleuthe- 
A tak rázem staví se malíři i sochaři nové problémy a nové ropulos, Spann, Vierkandt, Squillace, Wundt v celku dosti sou- 
elementy, jez se připojují k otřepanému jiz materiálu jejich vědo 
mostí Zkoušel jsem pro příklad tyto myšlenky skromnými náčrty, 
kresbami a architekturami. 
R. 19/8 svaz radikálních umělců (Eggeling, Richter, Janco, 
Arp, Giacometti) požadoval dokonce anonymnost uměleckého díla, 
aby kolektivní prací byla překonána nemoc klásti jméno před 
dílem a aby malíř, sochař, architekt byli řemeslníky nové doby. 
Nezávisle na tom kladl se nadále problém jinak. Viděli jsme 
onu pověstnou eksplosismyslů u „nezávislých architektů“ v Berlíně. 
Potom strašné úsilí architekta lauka v prvním „kubistickém“ městě: 
v Magdeburku. Potom v duchu abstraktního umění realisaci školy 
umění živého ve Výmaru. (Bauhaus). 
Od r. 19/7 lze pozorovati zesílený americký vliv (zejména 
F. L. Whrighta) na Holaňďany. Horizontalism 
sebou 
Jenže zastavíme-li se u tohoto objevu, zastavíme se v polovině 
cesty, neboť k někdejšímu německému vertikalismu nalezl se jen 
doplněk. Každá předpojatá formová preference jest v uměni ne 
čistotou. 
10 
Rozměr ten jest míněn od středu jádra až ke dráze 
elektronu. Vodík co první v soustavě prvků má jeden 
elektron kol jádra obíhající. Elektron sám i jádro mají 
rozměry řádu stejného: 
o něco více než bilioninu milimetru (10 
Avšak hmotou se od sebe podstatně liší. Celá »váha 
tohoto planetárního systému en miniature jest soustře 
děna v jádru atomu a obnáší asi: 
kvadriliontinu gramu (10 —24 1- 
hlasně. Skoro u všech vyskytuje se třídění různých systémů 
a skupin sociologů, kteří pěstují sociologii na podkladě ethno- 
graficko - anthropologickém resp. anthropogeografickém, na 
podkladě biologickém, na podkladě psychologickém a na pod 
kladě hospodářském. Vedle toho má na př. Squillace kategorii 
sociologie na podkladě mechanickém. Barth na př. na podkla 
dě zájmů, na podkladě politickém, kulturně-historickém, na 
podkladě třídního boje, na podkladě dějinném (podobně Wundt 
na podkladě filosofie dějink Shodně vedle toho uvádějí Squil 
lace, Eleutheropulos, Wundt, Spann, Vierkandt kategorii for 
mální nebo objektivní sociologie, jakožto kategorii jaksi for 
málně konstruktivní bez zvláštních předpokladů, jaké v růz 
ných odstínech uváděny jsou shora. 
Kombinací třídění možno poměrně soustavně seskupiti 
tyto různé směry podle stupnice věd shora zmíněné t. j. po 
dle základní vědy, na níž sociologický systém se za 
kládá, takto: 
V' 
« 
Kdežto hmota elektronu samotného činí z tohoto ob 
nosu pouze asi dvoutisící d.l (10 ~ 82 gramu). 
Mezi elektronem a jádrem jest mezera, která obnáší 
sice jen milioniny milimetru, kterouž však co do poměru 
k velikostem jádra a elektronu možno srovnat se vzdá 
leností 
rozumí se samo 
jest mocným elementem svým zjednodušujícím rázem. 
Saturna od slunce 
(obnáší 1.400 milionů kilometrů). 
Chápeme nyní, že vletí-li do tohoto systému nějaká 
částice atomu cizího možno v úvaze o možných sráž 
kách užívat počtu pravděpodobnosti. Rozměrová stup 
nice: 
1. sociologické soustavy na podkladě mechaničko-fysi- 
ckém resp. na podkladě přírodních věd, 
2. soustavy na podkladě biologickém resp. biologicko- 
psychologickém, 
3. na podkladě psychologickém, 
4. na podkladě speciálních sociálních věd, zejména na 
podkladě hospodářském, 
5. soustavy íormálně-konstrukčrií (objektivní). 
V jednotlivých těchto kategoriích třídění jde pak even 
tuelně dále podle specielnějšího hlediska na subkategorie. U- 
vádějíce význačné representanty jednotlivých těchto skupin 
resp. jejich pododdílů podotýkáme k hořejším hlavním skupi 
nám tolik: 
Ostatně můžeme se lehce dopustit nej těžších omylů. Princi 
pielně nové umění se buduje z nejprostších technických poznatků. 
Říci, že „nový dům“ nemá již střechy nebo odpadkových rour, 
je stejně nepravděpodobné jako tvrditi, že moderní architektura 
staví jenom z betonu nebo křišťálového skla. Nelze-li pak dáti 
sliti z betonu litinu ve stylu „renesance“, nebo děiati s ním nej 
sentimentálnější romantismus? Umím si snadno představili obdivu 
hodnou moderní zednickou práci z ničeho jiného než ze dřeva. 
Současnou nemocí je ještě mašinismus, jenž nepřidá, ani 
nezmenší vědomostí o stavbě: je to diletantské zaslepení pro stroj 
a chlapecký obdiv pro jeho inženýra. 
Každá předoojatá záliba pro formu nebo materál jest 
v umění nečistotou, která zeslabuje umělecké výrazové prostředky 
(čisté abstrakce). 
Ani beton, ani sklo, ani auta, železo, mrakodrapy, ani 
křišťál nás nenaučí nové architektuře. Vskutku nové materiály. 
podmiňují často nový vzhled, usnadňují odvážný moderní výraz, 
ale architekt jich užívá jako formulky. 
Umění odmaterialisu/e, neboť prostředky jsou čisté abstrakce-, 
objem, barva, počet, geometrický povrch, linie, proporce atd. 
Problémy nového stylu jsou čistě problémy nového ducha. 
Nový materiál tam zuamená velmi málo a to jen, pokud zasahuje 
v moderní emotivnost. 
28 
24 
6 
II 
10 10 
10 10 
ad 1. činí se pododdíly 
a) soustav na podkladě mechaniky: Spencer, Carey, Winiar- 
ski, Pareto, 
b) na podkladě ethnografie-anthropologie (plemen, rac): Gobi- 
neau, Letourneau, Chamberlain, Gumplowicz, Ratzen- 
hofer, Vaccaro, Lapouge, Folkmar, 
c) na podkladě anthropo-geografickém: Tourville, Desmolins, 
Ratzel. 
znamená svět vodíkového atomu! Jest hudbou mikro 
kosmu a statistickou básní vodíku. Reálné extrémy ve 
likosti i nepatrnosti dimensí vzbuzují v člověku pocity 
skromnosti. Vyžadují, lidskému duchu estetické požitky 
působící, ekstrapolace z běžných »banálních« dimensí 
bezprostředně přístupného světa. 
Také další výsledky plynoucí z ekonomických před 
pokladů Bohrových o struktuře hmotného mikrokosmu 
jsou poutavé a byly pokusně naprosto potvrzeny. Ato 
mový svět ovládají další prajednoduché zákony, »archi 
tektonickou« jeho konstrukci podmiňující: elektron ne- • 
krouží po dráze libovolné; jen na takové, na níž jeho 
energie 
Kniha moderního života 
Marcel Janco. 
Bucaresti, 1924. 
Přel. Ct. Haluza 
wě 
mr 
un 
if,' r. 
L 
násobku t. zv. 
celistvému 
verse 
elementárního Planckova kvanta. 
- 
Toto elementární kvantum představuje nejmenší 
možné množství energie, které v přírodě může býti ja 
kýmkoliv způsobem vybaveno. Toto kvantum se jedno 
duše násobí jednou, dvěma, třemi atd. a dostanou se 
všechny možné energie elektronů. Je to prostá 
—• přirozená řada číselná — 
která v architektuře mikrokosmu hraje tak základní roli. 
(Možno zde vzpoinenouti starověké školy pythagorejské, 
která propagovala esteticko-mystické zbožnění čísel.) 
Elektron pak může jakýmsi druhem vnitřní katastro 
fy přejiti třebas s dráhy čtyřkvantové na tříkvantovou 
— kde jest energie menší. Při tom se tedy energie u- 
volní a z atomu vyšle ve formě záření na př. tepelného 
nebo světelného. 
Hmotu jádra možno »bombardováním« X-paprsky 
z radia vysílanými 
alfa částice letí 40.000krát větší rychlostí 
než dělový projektil 
odstřelovat« a tak změniti atom prvku jednoho na 
atom prvku jiného s jádrem jiné velikosti. Transmutace 
prvků starých alchymistů - 
sika jest na hranicích oblasti Wellsových snů. 
Nejjednodušší a nejúčelnější konstruktivní myšlenky 
slaví i ve fysikálním úsilí své triumfy. Poznání vy- 
umělkované' a mlhavé ustupuje i zde pádně přímočarým 
konstrukcím poznání moderního, platného od pólu k pólu. 
' - (l 
m 
Cfo« Baudelaire. 
Luna se svléká v půlnoci 
krizak pnnasi smrti sat 
naposled básník se poděsí 
a napne se na márách. 
Zelené*guirlandy břečtanu 
andělští čalouníci připjali 
kdo vejde v Nirvánu 
probudit mrtvé, kteří čas zaspali. 
Jak je básníku v rubáši 
když mech oči zarůstá 
a dívka růžř přináší 
kladouc ji na ústa. 
I na rtech básnických růže hnijí 
na smetiště je vyváží 
v hospodách víno pak pijí 
veselí hrobaři 
Hrobník smrti nevzpomíná 
mezi skelety strach svůj zapoměl 
i v kamenu děsem ústa siná 
CHARLES BAUDELAIRE 
m 
í 
I 
•'(‘.ni 
mi, 
i. 
m 
I 
! 
mi 
m 
OJ 
I 
V-'". 
a 
.1 
c 
v 
> 
m 
m 
H 
itlri'i 
Ů 
* 
hv.us 
iSp 
& 
wäim 
m 
O 
■s 
m 
% 
I 
■ č - 
iS 
Seina. 
'•hi! 1 • 
ÍR| 
i; fl 
I "Sta 
[ 
% 
' 
£ 
mm 
i 
Ar i i 
(j. Mahenovi.) 
MAR1NETTE - velryba ze Seiny 
Jonáš už má rodinu 
rybář nad splávkem zasněný 
miluje tuhle matinu. 
Až uloven bude Leviathán 
Jonáš jak Noe bude opilý 
MAR1NETTE zamíří ku Kanáan 
a rybář se ve snu rozptýlí. 
■ 
» 
IC -v 
o spěje k rozřešení! Fy- 
% 
mm 
* 1 
1 
< * 
KM 
1 
ŮW-V-M 
Ů 
mm 
s ií o ic \ i k \ o v s-: li ic í s v 
. 
m 
\ ..«• 
mm 
mi 
3Ä» 
Tm 
Fr. Halas. 
3 
:
	        
Waiting...

Note to user

Dear user,

In response to current developments in the web technology used by the Goobi viewer, the software no longer supports your browser.

Please use one of the following browsers to display this page correctly.

Thank you.