i
Jos. Hrdina:
Sociologické soustavy
Není dosud sjednocení o tom, co je vlastně předmětem
sociologické vědy, ale zejména ne o tom, jakou metodou so
ciologie má býti pěstěna. V prvním směru možno aspoň po
všechně říci, že je to věda o lidské společnosti, o životě lidí
a o vzájemných stycích lidí jakožto bytostí společenských, o
skupinách společenských a jejich vztazích, o jejich součinnosti
a o jejich soupeřství, o sociálním processu a pod. Vždy na ko
nec máme představu toho, že jde o lidskou společnost, její
složení, její vztahy v prostoru a v čase, její život zdravý i ne
zdravý, její vývoj a její pohyb a pravidelnost, rhytmičnost
neb zákonnost všeho toho. Ale různost a nejistota je v tom,
jak, s jakého stanoviska, jakýma očima se na to všechno dí-
vati. Víme, že je už celá řada věd, které se rovněž zabývají
společností na př. státověda, právo, politika, dějepis, národo-
pis, národní hospodářství a pod. a jde o to, zjistit, v jakém po
měru je sociologie k těmto jednotlivým oborům, protože tyto
jednotlivé stránky nebo obory života sociálního jsou také
předmětem sociologie.
To předem možno vžiti za platné, že sociologie je jaksi
vědou těchto věd,scientia scientiarum, ne ovšem jako pouhá
výtažková, úhrnná encyklopedická disciplina, nýbrž věda s a-
mostatná, jíž jsou ony různé obory podkladem. Jest to te
dy věda rázu universální ho proti oněm jednotlivým
oborům jakožto specielním. Ale tu ještě zase možná jest růz
nost hlediska, s něhož se na předmět pohlíží a různost metody,
kterou se věda pěstuje. Nejlépe si to představíme a uvědomí
me, uvedeme-li tu několikero systémů sociologických, jak nám
je podávají odborníci, kteří se věcí zevrubněji zabývali, a po
kusy o seřadění těchto různých soustav do jakýchsi principiel
ních skupin. Uvidíme zejména, že tu padá na váhu stupnice
věd, jak se pokusy o stanovení takové stupnice dály od dob
zakladatele sociologie, Comteho: mathematika, mechanika, fy
sika, chemie, bilogie, psychologie, sociologie, logika.
Američan L. F. Ward uvádí 12 směrů, resp. systémů, jak
různí sociologové svou vědu pěstují: sociologie jakožto filan
tropie, 'akožto anthropologie, jakožto biologie, jakožto národní
hospodářství, jakožto filosofie dějin, jakožto souhrn zvláštních
sociálních věd, jakožto popis sociálních zkušeností, jakožto
associacc (sdružení), jakožto dělba práce, jakožto nápodobení,
jakožto nevědomý sociální tlak, jakožto boj plemen, a uvádí u
každého tohoto směru jméno sociologa resp. sociologů, kteří
jsou representanty tohoto směru na př. nápodobení: Tarde,
dělby práce: Dürkheim, boj plemen: Gumplowicz a pod. Po
dotýká však Ward sám, že výpočet je jen příkladný, že není
úplný, a je ovšem na první pohled patrno, že není nijak sou
stavný, upravený podle celkových, jednotných skupin, jež by
značily shrnutí těchto jednotlivých směrů pod jakési vyšší
hledisko.
moderních jest diktován pouhou účelností. Konstruují
totiž hypotésy jen co nejjednodušší a nejúčelnějš., z nichž
přímočarou matematickou cestou vyvozují se reálné a
všeobecně platné fysikální zákony. Mnohé domněnky
ztrácejí vývojem moderní fysiky ráz pouhých »pracov
ních hypotés« (working hypothesis!) a stávají se slož
kami íysikálního názoru světového. Ekonomisujicí prin
cipy našly své upotřebení právě v nejtajnéjšim a nejzá-
hadnějšim dění přírodním. Fysikální analysa vykázala
dekorativní pudy co nejradikálněji ze svých oblastí. Její
eksaktní výsledky dokazují lživost snah, chápat priroau
co mysteriosní souhrn jevů pele mele a sídlo elementů
naturalistického«
Kdo chápe
výtvarnictví.
»jasnou
»
mluvu« stavby konstrukcí dnešních velemostů, antén, je
řábů, chápe též mluvu stavby dnešních fysikálních ná
zorů. Tomu ovšem současný stav »libovolného«, byť ne
vím jak fedrovaného a oficielního výtvarnictví nemá
raison ďétre. Fysikální zákony vysmívají se pozérství
tvoření současných, kýčařských a beztřídních umě.ců
ovšem umělců pouze dle ideologie třídy, která je milo
stivě trpí.
Fysikální zákony jsou zákony dění hmotného. Mo
derní fysika přinesla velezajímavé výsledky o konstituci
hmoty a odhalila důmyslnými cestami konstruktivismus
mikrokosmu atomů. Dle dnes všeobecně uznávané a mě
řeními skvěle potvrzené hypotésy Bohrovy krouží v a-
tomu jakékoliv hmoty okolo jádra centrálního jistý po-
čet elektronů. Celý systém jest analogický planetáriím
i
Mrakodrap
Hles van de Rohe
soustavám. Jádro
slunce. Estetika dynamické souhry
planetária jímá mozek každého a představuje nám to
tožnost konstruktivní tvořivosti přírody v makro- i mi-
NO VÁ ARCHITEKTURA.
krokosmu. Počet kroužících elektronů řídí se řadovým
číslem, které prostě od začátku periodické soustavy
Vzepřevši se nepřetržitému znovuobjevování senilniňo neo-
neo- klasicismu, ňnutí Dada protestovalo poprvéPrvní manifesty
jsem četl ve „ Waag.ii“ r. 1915, v Polsku, v Kunstňcusu, v Bernu
ve Švýcarsku:
I. proti obeňoiu s uměním a proti výstavám, které zabily
řemeslo v umělci;
II. proti neužitečnému rámci k abstraktnímu umění (které
nepodává již výseků z přírody, nýbrž vyžaduje nezměnitelnosti
velkých zdí);
III. proti páse nadčlověka, jiz si od renesance umělci osvo
jují ve společnosti;
IV. pro bezprostřední spolupráci všech výtvarných umění
v obnovené architektuře.
prvků nese dotyčná hmota co prvek. Tak na př. v a-
tomu železa krouží kol jádra
! 26 elektronů !
Do konstrukce atomu dávají dobře nahlédnouti
dimense jeho součástí. Ty jsou grandiosně nepatrné.
Ukazují zřetelně, jak daleko sahají již dnes prostředky
fysiky měřící. Dokumentují též neúmornou zálibu lid
ského ducha v kráse logických pochodů, jimiž vniká
v dimensionelní poměry přírodního dění.
Atom vodíku má průměr: několik milionin milimetrů
Takové lepší usoustavnční těchto jednotlivých sociolo
gických směrů a jmen podávají nám Loria, P. Barth, Eleuthe-
A tak rázem staví se malíři i sochaři nové problémy a nové ropulos, Spann, Vierkandt, Squillace, Wundt v celku dosti sou-
elementy, jez se připojují k otřepanému jiz materiálu jejich vědo
mostí Zkoušel jsem pro příklad tyto myšlenky skromnými náčrty,
kresbami a architekturami.
R. 19/8 svaz radikálních umělců (Eggeling, Richter, Janco,
Arp, Giacometti) požadoval dokonce anonymnost uměleckého díla,
aby kolektivní prací byla překonána nemoc klásti jméno před
dílem a aby malíř, sochař, architekt byli řemeslníky nové doby.
Nezávisle na tom kladl se nadále problém jinak. Viděli jsme
onu pověstnou eksplosismyslů u „nezávislých architektů“ v Berlíně.
Potom strašné úsilí architekta lauka v prvním „kubistickém“ městě:
v Magdeburku. Potom v duchu abstraktního umění realisaci školy
umění živého ve Výmaru. (Bauhaus).
Od r. 19/7 lze pozorovati zesílený americký vliv (zejména
F. L. Whrighta) na Holaňďany. Horizontalism
sebou
Jenže zastavíme-li se u tohoto objevu, zastavíme se v polovině
cesty, neboť k někdejšímu německému vertikalismu nalezl se jen
doplněk. Každá předpojatá formová preference jest v uměni ne
čistotou.
10
Rozměr ten jest míněn od středu jádra až ke dráze
elektronu. Vodík co první v soustavě prvků má jeden
elektron kol jádra obíhající. Elektron sám i jádro mají
rozměry řádu stejného:
o něco více než bilioninu milimetru (10
Avšak hmotou se od sebe podstatně liší. Celá »váha
tohoto planetárního systému en miniature jest soustře
děna v jádru atomu a obnáší asi:
kvadriliontinu gramu (10 —24 1-
hlasně. Skoro u všech vyskytuje se třídění různých systémů
a skupin sociologů, kteří pěstují sociologii na podkladě ethno-
graficko - anthropologickém resp. anthropogeografickém, na
podkladě biologickém, na podkladě psychologickém a na pod
kladě hospodářském. Vedle toho má na př. Squillace kategorii
sociologie na podkladě mechanickém. Barth na př. na podkla
dě zájmů, na podkladě politickém, kulturně-historickém, na
podkladě třídního boje, na podkladě dějinném (podobně Wundt
na podkladě filosofie dějink Shodně vedle toho uvádějí Squil
lace, Eleutheropulos, Wundt, Spann, Vierkandt kategorii for
mální nebo objektivní sociologie, jakožto kategorii jaksi for
málně konstruktivní bez zvláštních předpokladů, jaké v růz
ných odstínech uváděny jsou shora.
Kombinací třídění možno poměrně soustavně seskupiti
tyto různé směry podle stupnice věd shora zmíněné t. j. po
dle základní vědy, na níž sociologický systém se za
kládá, takto:
V'
«
Kdežto hmota elektronu samotného činí z tohoto ob
nosu pouze asi dvoutisící d.l (10 ~ 82 gramu).
Mezi elektronem a jádrem jest mezera, která obnáší
sice jen milioniny milimetru, kterouž však co do poměru
k velikostem jádra a elektronu možno srovnat se vzdá
leností
rozumí se samo
jest mocným elementem svým zjednodušujícím rázem.
Saturna od slunce
(obnáší 1.400 milionů kilometrů).
Chápeme nyní, že vletí-li do tohoto systému nějaká
částice atomu cizího možno v úvaze o možných sráž
kách užívat počtu pravděpodobnosti. Rozměrová stup
nice:
1. sociologické soustavy na podkladě mechaničko-fysi-
ckém resp. na podkladě přírodních věd,
2. soustavy na podkladě biologickém resp. biologicko-
psychologickém,
3. na podkladě psychologickém,
4. na podkladě speciálních sociálních věd, zejména na
podkladě hospodářském,
5. soustavy íormálně-konstrukčrií (objektivní).
V jednotlivých těchto kategoriích třídění jde pak even
tuelně dále podle specielnějšího hlediska na subkategorie. U-
vádějíce význačné representanty jednotlivých těchto skupin
resp. jejich pododdílů podotýkáme k hořejším hlavním skupi
nám tolik:
Ostatně můžeme se lehce dopustit nej těžších omylů. Princi
pielně nové umění se buduje z nejprostších technických poznatků.
Říci, že „nový dům“ nemá již střechy nebo odpadkových rour,
je stejně nepravděpodobné jako tvrditi, že moderní architektura
staví jenom z betonu nebo křišťálového skla. Nelze-li pak dáti
sliti z betonu litinu ve stylu „renesance“, nebo děiati s ním nej
sentimentálnější romantismus? Umím si snadno představili obdivu
hodnou moderní zednickou práci z ničeho jiného než ze dřeva.
Současnou nemocí je ještě mašinismus, jenž nepřidá, ani
nezmenší vědomostí o stavbě: je to diletantské zaslepení pro stroj
a chlapecký obdiv pro jeho inženýra.
Každá předoojatá záliba pro formu nebo materál jest
v umění nečistotou, která zeslabuje umělecké výrazové prostředky
(čisté abstrakce).
Ani beton, ani sklo, ani auta, železo, mrakodrapy, ani
křišťál nás nenaučí nové architektuře. Vskutku nové materiály.
podmiňují často nový vzhled, usnadňují odvážný moderní výraz,
ale architekt jich užívá jako formulky.
Umění odmaterialisu/e, neboť prostředky jsou čisté abstrakce-,
objem, barva, počet, geometrický povrch, linie, proporce atd.
Problémy nového stylu jsou čistě problémy nového ducha.
Nový materiál tam zuamená velmi málo a to jen, pokud zasahuje
v moderní emotivnost.
28
24
6
II
10 10
10 10
ad 1. činí se pododdíly
a) soustav na podkladě mechaniky: Spencer, Carey, Winiar-
ski, Pareto,
b) na podkladě ethnografie-anthropologie (plemen, rac): Gobi-
neau, Letourneau, Chamberlain, Gumplowicz, Ratzen-
hofer, Vaccaro, Lapouge, Folkmar,
c) na podkladě anthropo-geografickém: Tourville, Desmolins,
Ratzel.
znamená svět vodíkového atomu! Jest hudbou mikro
kosmu a statistickou básní vodíku. Reálné extrémy ve
likosti i nepatrnosti dimensí vzbuzují v člověku pocity
skromnosti. Vyžadují, lidskému duchu estetické požitky
působící, ekstrapolace z běžných »banálních« dimensí
bezprostředně přístupného světa.
Také další výsledky plynoucí z ekonomických před
pokladů Bohrových o struktuře hmotného mikrokosmu
jsou poutavé a byly pokusně naprosto potvrzeny. Ato
mový svět ovládají další prajednoduché zákony, »archi
tektonickou« jeho konstrukci podmiňující: elektron ne- •
krouží po dráze libovolné; jen na takové, na níž jeho
energie
Kniha moderního života
Marcel Janco.
Bucaresti, 1924.
Přel. Ct. Haluza
wě
mr
un
if,' r.
L
násobku t. zv.
celistvému
verse
elementárního Planckova kvanta.
-
Toto elementární kvantum představuje nejmenší
možné množství energie, které v přírodě může býti ja
kýmkoliv způsobem vybaveno. Toto kvantum se jedno
duše násobí jednou, dvěma, třemi atd. a dostanou se
všechny možné energie elektronů. Je to prostá
—• přirozená řada číselná —
která v architektuře mikrokosmu hraje tak základní roli.
(Možno zde vzpoinenouti starověké školy pythagorejské,
která propagovala esteticko-mystické zbožnění čísel.)
Elektron pak může jakýmsi druhem vnitřní katastro
fy přejiti třebas s dráhy čtyřkvantové na tříkvantovou
— kde jest energie menší. Při tom se tedy energie u-
volní a z atomu vyšle ve formě záření na př. tepelného
nebo světelného.
Hmotu jádra možno »bombardováním« X-paprsky
z radia vysílanými
alfa částice letí 40.000krát větší rychlostí
než dělový projektil
odstřelovat« a tak změniti atom prvku jednoho na
atom prvku jiného s jádrem jiné velikosti. Transmutace
prvků starých alchymistů -
sika jest na hranicích oblasti Wellsových snů.
Nejjednodušší a nejúčelnější konstruktivní myšlenky
slaví i ve fysikálním úsilí své triumfy. Poznání vy-
umělkované' a mlhavé ustupuje i zde pádně přímočarým
konstrukcím poznání moderního, platného od pólu k pólu.
' - (l
m
Cfo« Baudelaire.
Luna se svléká v půlnoci
krizak pnnasi smrti sat
naposled básník se poděsí
a napne se na márách.
Zelené*guirlandy břečtanu
andělští čalouníci připjali
kdo vejde v Nirvánu
probudit mrtvé, kteří čas zaspali.
Jak je básníku v rubáši
když mech oči zarůstá
a dívka růžř přináší
kladouc ji na ústa.
I na rtech básnických růže hnijí
na smetiště je vyváží
v hospodách víno pak pijí
veselí hrobaři
Hrobník smrti nevzpomíná
mezi skelety strach svůj zapoměl
i v kamenu děsem ústa siná
CHARLES BAUDELAIRE
m
í
I
•'(‘.ni
mi,
i.
m
I
!
mi
m
OJ
I
V-'".
a
.1
c
v
>
m
m
H
itlri'i
Ů
*
hv.us
iSp
&
wäim
m
O
■s
m
%
I
■ č -
iS
Seina.
'•hi! 1 •
ÍR|
i; fl
I "Sta
[
%
'
£
mm
i
Ar i i
(j. Mahenovi.)
MAR1NETTE - velryba ze Seiny
Jonáš už má rodinu
rybář nad splávkem zasněný
miluje tuhle matinu.
Až uloven bude Leviathán
Jonáš jak Noe bude opilý
MAR1NETTE zamíří ku Kanáan
a rybář se ve snu rozptýlí.
■
»
IC -v
o spěje k rozřešení! Fy-
%
mm
* 1
1
< *
KM
1
ŮW-V-M
Ů
mm
s ií o ic \ i k \ o v s-: li ic í s v
.
m
\ ..«•
mm
mi
3Ä»
Tm
Fr. Halas.
3
:
